Většina negativních zpráv z evropských ekonomik se v posledních letech věnovala „líným“ státům na jihu kontinentu, Řecku, Itálii a Španělsku, již delší dobu trvající vývoj ve Finsku však hrozí nabourat i tento stereotyp.
Podle údajů agentury Eurostat bylo Finsko v prvních třech kvartálech minulého roku černou ovcí eurozóny s deficitem státního rozpočtu vyšším než v případě Itálie a na severské poměry vysokou nezaměstnaností. Nejnovější údaje finského statistického úřadu udávají nezaměstnanost v prosinci ve výši 9,2 %. Nelichotivé výsledky jsou navíc vnímány o to negativněji, že Finsko má tradičně vysokou daňovou kvótu, aktuálně čtvrtou nejvyšší v EU.
Na rozdíl od států evropské jižní periférie, kde jsou současné potíže převážně způsobeny dlouhodobým růstem na dluh, leží kořeny finských potíží někde jinde. Oproti Itálii činí státní dluh Finska pouze 60 % ročního HDP, pro srovnání Portugalsko má dluh více jak dvojnásobný. Na vině jsou vysoké sociální výdaje státu, které se budou i nadále zvyšovat společně s tím jak finská populace stárne a silné ročníky populační exploze postupně opouští kategorii plátců daní a nastupují do penze. Finská demografická krize je o to, palčivějším problémem, jelikož tamní společnost není ve své většině nakloněna tolik aktuální masivní imigraci. Odhaduje se, že úpravy na příjmové a výdajové stránce rozpočtu se budou pro vyrovnání výpadku pohybovat na úrovni 0,5 % HDP ročně.
Finové se navíc navzdory bídné ekonomické situaci nechtějí rozloučit s tradičně štědrým sociálním systémem. Také snahy vlády zvýšit konkurenceschopnost zpřísněním pracovních podmínek se setkaly s mohutným odporem odborů a demonstracemi.
I přes uvedené potíže si Finsko stále ponechává elitní kreditový rating AAA u agentur Moody’s a Fitch, pouze ve Standard & Poor’s snížili v říjnu minulý rok své hodnocení finského dluhu na stále solidní AA.
