Existuje na Marsu život? Co už víme a co tušíme...

13:32 | wa pe | Diskuze

Celá řada indicií naznačuje, že Mars ve své minulosti nabízel podmínky vhodné pro rozvoj a udržení života. Někteří vědci dokonce připouštějí, že samotný život na Zemi může mít svůj původ na rudé planetě. 

Ilustrativní obrázek
Foto: NASA-JPL-Caltech

Představa mimozemského života fascinuje lidi od prvopočátků vesmírného výzkumu. Zatímco část odborníků i nadšenců si pokládá otázku, jak je možné, že vzhledem k rozsáhlosti vesmíru, jsme se zatím nesetkali s náznaky inteligentního mimozemského života, jiní hledali a stále hledají jeho primitivní předchůdce na našem sousedu ve Sluneční soustavě, Marsu.  Za posledního půl století vědci nashromáždili množství údajů o rudé planetě a možné existenci života na ní z celé řady průzkumných misí, ale také z nálezů asteroidů, které z Marsu pocházejí. Co tedy nyní o možném životu na Marsu víme a co tušíme? 

Podmínky pro život

Klíčem k rozvoji života, alespoň tak jak jej známe tady na Zemi, je přítomnost vody v tekutém skupenství. Na Marsu máme sice přítomnost vody potvrzenu, ale pouze v podobě ledu na jeho polárních čepičkách. Zbytek planety je tvořen vyprahlou pustinou, která je navíc díky řídké atmosféře intenzivně bombardována sluneční radiací. Poslední průzkumné mise ovšem naznačují, že tomu tak nemuselo být vždy. V roce 2000 Mars Global Surveyor potvrdil existenci útvarů podobných korytům, které mohly vzniknout působením tekoucí vody. Podle některých odhadů mohl být povrch Marsu během raných fází vývoje planety pokryt až z 19 % vodou. Pro srovnání Atlantický oceán představuje asi 17 % povrchu Země. Michael Mumma jeden z vedoucích pracovníků Goddardova institutu v NASA uvádí, že takovýto objem vody naznačuje, že Mars mohl být obyvatelný mnohem déle, než se doposud odhadovalo.

Stále probíhá živá debata, zdali takzvané opakující se skloněné čáry pozorované na Marsu (RSL) jsou důkazem plynoucí povrchové vody, nebo jen písku. Většina vědecké obce se však dnes kloní spíše k druhé variantě, uvádí Colin Dundas z Astrogeologického vědeckého centra ve Flagstaffu. Neexistence vody v tekutém skupenství na povrchu ovšem neznamená, že by se nemohla nacházet pod povrchem Marsu. V takovém případě by navíc případné organismy byly chráněny před negativními vlivy slunečního záření. Vědcům jsou dnes známy velké ledové depozity pod povrchem Marsu, z nichž některé svou velikostí odpovídají největším jezerům na povrchu Země.

Návštěvníci z Marsu

Během posledních 4 miliard let byla Země mnohokrát navštívena marsovskou delegací ve formě asteroidů. Vědci dnes registrují 34 asteroidů pocházejících z Marsu, přičemž u 3 z nich se spekulovalo nad možnými známkami mimozemského života.

Asteroid známý pod označením ALH 84001 nalezený v Antarktidě se dostal do novinových titulků v roce 1996 poté, co vědci zjistili, že se na jeho povrchu objevují útvary připomínající zkamenělé pozůstatky bakterií. Přestože byl v asteroidu zaznamenán organický materiál pocházející z Marsu, experti jsou dnes přesvědčeni, že na jeho tvorbě se život neúčastnil. Andrew Steele z Carnegieho institutu podotýká, že ačkoli na Marsu najdeme hojně zastoupené uhlíkové sloučeniny, jejich původ je vulkanického původu. Přestože jejich přítomnost zvyšuje pravděpodobnost existence života na planetě, není bohužel jeho dokladem. Další z marsovských meteoritů Nakhla obsahuje drobné tunely s útvary připomínajícími nanobakterie, nicméně vědci nenašli žádné stopy po případné DNA.  Konečně posledním kandidátem na hostování života z Marsu byl asteroid Shergotty, u kterého měli vědci podezření na přítomnost biofilmu a mikrobiálních komunit. Zda se však v jednotlivých případech jednalo o zkamenělé mikroby, se nepodařilo přesvědčivě potvrdit ani vyvrátit.

Návštěvníci ze Země

Odborníkům po neprůkazných zkoumáních marsovských asteroidů nezbývalo, než se vydat na povrch rudé planety pro čerstvé vzorky. Vůbec první snímky povrchu přinesla v roce 1965 sonda Mariner 4, kterou v druhé polovině 70. let následovaly přistání povrchových modulů Viking 1 a Viking 2. Poměrně záhy bylo jasné, že některé geologické útvary na Marsu jsou pravděpodobně pozůstatkem tekoucí vody na povrchu, ať už to byla koryta, oceánská dna, polární čepičky či známky eroze. Následovala celá řada orbitálních sond, průzkumných vozítek a přistávacích modulů, které naznačily přítomnost podpovrchové vody.

Budoucí mise například Mars 2020 počítají také se sběrem vzorků a jejich dopravou na Zemi, kde je možné provést komplexnější testy, než jaké mohou vědci provádět na dálku. 

 

 zdroj: National Geographic

V části vědecké komunity nikdy zcela neutichla debata, do jaké míry by případný život na Marsu byl odlišný od toho na Zemi. Někteří odborníci dokonce nevylučují dávnou kontaminaci Marsu životem ze Země prostřednictvím asteroidů. Stejně tak dobře však můžeme tento scénář obrátit, a tím pádem bychom z Marsu pocházeli my. „Pokud najdeme život na jiné planetě, bude skutečně cizí, nebo nám bude příbuzný? A pokud ano, je našim předchůdcem, nebo my jeho?“ ptá se Dna Pasiniová z Univerzity v Kentu. Mikroorganismy by podle některých odhadů mohly být schopny dlouhodobě snést všechny těžkosti meziplanetárního cestování, mezi které patří nízké teploty, radiace, nepřítomnost kyslíku a další. Vyloučit dokonce nemůžeme ani variantu, kdy by byl život na Zemi zavlečen tělesy pocházejícími mimo naši sluneční soustavu.

Zdroj:space, redakce
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Jeff Bezos hodlá rozšířit své vesmírné projekty v rámci Blue Origin

Ilustrativní obrázek

Český vědec chce patent pro technologii baterií lithium-síra

Ilustrativní obrázek

Technologickou „Nobelovu cenu“ letos získal finský fyzik Tuomo Suntola

Ilustrativní obrázek

Jak si budou kosmonauti ve vesmíru pěstovat zeleninu

Ilustrativní obrázek

Umělá inteligence umí vytvářet herní úrovně ve videohrách. Od těch vytvořených lidmi je nerozpoznáte

Ilustrativní obrázek

Umělé inteligence se ještě 100 let bát nemusíme, říká teoretický fyzik a futurolog Michio Kaku. Co očekává od budoucnosti?



Čti více
Ilustrativní obrázek

Poptávka po úvěrech v eurozóně je vysoká, vyšší sazby ale podmínky utahují

Ilustrativní obrázek

Silná konkurence na straně poptávky po kobaltu může vrátit ceny kovu výše

Ilustrativní obrázek

Makroekonomický výhled: Zasedání ECB a data o HDP a inflaci v USA

Ilustrativní obrázek

Jsme jen krok od recese v Turecku

Ilustrativní obrázek

Americká ekonomika roste podle očekávání Fedu

Ilustrativní obrázek

Šperkařský objev století: Vědci objasnili vznik modrých diamantů

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.