Evropa v datech: Česko pokulhává v kvalitě vzdělávání, ze zemí Evropy na něj vydává čtvrtý nejmenší podíl z rozpočtu

17:02 | M Z | Diskuze

Kvalita českého vzdělávání vychází z evropských srovnání jako podprůměrná.

Ilustrativní obrázek
Foto: Open Grid Scheduler / Grid Engine

Prestižní srovnání PISA ji podle vědecké a matematické gramotnosti hodnotí jako devátou nejnižší a Světové ekonomické fórum jako desátou. Podle projektu Evropa v datech se ale českému školství v poměru k výdajům státu daří držet blízko evropskému kvalitativnímu průměru. Česko na vzdělávání vynakládá podle posledních dostupných údajů jen 3,8 % ze svého rozpočtu. Vzdělávací systém je ale kvalitnější než v zemích, které do školství investují více. K nim patří třeba Lotyšsko nebo Island. V Česku je ale dramaticky malé propojení teorie s praxí, tzv. duální vzdělávání. Do výuky se zapojuje jen 25 % firem. Například v Německu to je 63 %.

Podprůměrné hodnocení českého vzdělávacího systému lze přičítat také nízkým investicím z veřejného rozpočtu. Česká republika z něj totiž na školství vynakládala čtvrtý nejnižší podíl rozpočtu ze všech evropských států (3,8 %). Oproti některým jiným zemím, které na školství vydávají ze svého rozpočtu větší podíl, si i přesto vede lépe. A to jak podle výsledků šetření PISA o úrovni vědecké a matematické gramotnosti, tak i podle srovnání kvality vzdělávání od Světového ekonomického fóra. To pravidelně sestavují vedoucí představitelé nejdůležitějších světových firem.

Finsko jako premiant srovnávacích testů

Z mezinárodních srovnání vychází jednoznačně nejlépe Finsko. Dopadá totiž výborně jak ve srovnávacích testech, tak i v hodnocení manažerů firem z celého světa. Český vzdělávací systém je naproti tomu pouze podprůměrný. „Česko se v měřeních PISA umisťuje až na deváté nejnižší příčce ze všech 28 evropských zemí. Ve vědecké gramotnosti dosahuje 493 bodů, v matematické zase 492 bodů. Evropský průměr je přitom v obou ohledech 496 bodů,“ uvádí Jan Krupička z analytického projektu Evropa v datech. Podle hodnocení Světového ekonomického fóra zase kvalita českého vzdělávacího systému dosahuje 3,783 bodů ze sedmi a umisťuje se tak na 10. nejnižší příčce. Evropský průměr přitom činí 4,782 bodů.

I přes nízké státní investice si však české školství vede lépe než v zemích, které ze svých rozpočtů vydávají na vzdělávání více. Mezi takové patří například Lotyšsko s investicemi ve výši 5,33 % rozpočtu a se skóre vědecké gramotnosti PISA o 490 bodech a matematické o 482 bodech. Příkladem může být také Island, který do vzdělávacího systému investuje 6,84 % ze svého veřejného rozpočtu. Ve srovnávacích testech dosahuje 473 bodů u vědecké gramotnosti a 488 u gramotnosti matematické.

Investice státu nejsou jedinou podmínkou, důležité je propojení s praxí

Důležitou součástí kvalitního vzdělávání nejsou podle odborníků jen investice státu, ale i spolupráce akademického a soukromého sektoru. „Kurzy inspirované poznatky z firem totiž dokážou studentům lépe přiblížit znalosti a dovednosti, které budou po dokončení studia potřebovat v praxi,“ uvádí Michal 

Stachník, generální ředitel společnosti Cisco v České republice. Ta v posledních letech eviduje stoupající zájem škol o účast ve vzdělávacím programu Cisco Networking Academy. „Dříve šlo hlavně o technické školy, v současnosti chceme program rozšiřovat i na školy humanitního typu,” říká Karol Kniewald, expert společnosti Cisco na technické vzdělávání. Ve spolupráci škol s firmami, tedy v tzv. duálním vzdělávání však Česká republika stále zaostává za sousedními zeměmi. Zatímco v Česku spolupracuje se školami při výuce praktických oborů jen 25 % firem, na Slovensku je to 33 %, v Rakousku 44,5 % a v Německu dokonce 63 % soukromých společností.

S firmami musí spolupracovat hlavně univerzity

Podle odborníků by se spolupráce mezi školami a firmami měla zlepšit zejména v oblasti průmyslu a techniky v rámci univerzitního vzdělávání. „Technické vysoké školy musí nutně spolupracovat s průmyslem,” je přesvědčen Bob Kartous z Informačního centra o vzdělávání EDUin, podle kterého se zatím českému státu nepodařilo přijít s vhodnou podporou této spolupráce. „Je pochopitelné, že korporace budou tlačit na efektivitu. Pro udržení suverenity univerzit je ovšem nutné, aby jejich zástupci byli dostatečně motivováni k tomu, aby hleděli na veřejný zájem. A to právě souvisí s investicemi do vzdělávání,” dodává Kartous.

Zdroj:Roman Macháček, Dark Side a.s.
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Tematické analýzy 11.10.2019

Ilustrativní obrázek

12.h - Evropa vstupuje do normální sezóny lehce optimisticky, libra silně oslabuje, Brent se propadá, BCPP v plusu

Ilustrativní obrázek

Brexitoví vyjednavači zrychlí tempo rozhovorů, EK ochotná vyjednávat ale očekává konkrétní návrhy

Ilustrativní obrázek

Evropa by měla být pro elektromobily přívětivější



Čti více
Ilustrativní obrázek

Wall Street si v úterý připsala 1 %

Ilustrativní obrázek

Německý DAX klesá

Ilustrativní obrázek

Asijsko-pacifické indexy v reakci na páteční vývoj jednání mezi USA a Čínou na startu týdne rostly

Ilustrativní obrázek

Index Dow Jones uzavírá páteční seanci růstem o 1,2%

Ilustrativní obrázek

Cena ropy roste po útoku na íránský tanker

Ilustrativní obrázek

Německý DAX roste

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.