Důchody budou mít lidé i za 50 let, otázka je jaké

16:16 | E V | Diskuze

Hlavní příčiny pomalu se hroutícího důchodového systému a možná opatření komentuje ekonom Robert Jahoda.

Ilustrativní obrázek
Foto: public domain pictures

V únoru vznikla při ministerstvu práce a sociálních věcí Komise pro spravedlivé důchody, která se má zabývat reformou českého důchodového systému. Jde už minimálně o čtvrté seskupení zbývající se tímto tématem, ale k zásadní proměně důchodů v Česku zatím nedošlo, i když je podle řady odborníků i politiků potřeba.

Český důchodový systém funguje na principu průběžného financování, kdy do něj na příjmové straně přispívají v současnosti pracující lidé a na výdajové straně z něj čerpají současní důchodci. Pokud příjmy třeba v době poklesu ekonomiky nestačí, dorovná důchodový účet stát z obecných daní.

 

„Takový systém může dlouhodobě bez problémů fungovat, ale jen pokud je v dobrém poměru počet ekonomicky aktivních lidí a důchodců. Efekt stárnutí populace ale může tuto rovnováhu narušit. Právě to je problém, kterému čelí také Česká republika,“ říká Robert Jahoda z Ekonomicko-správní fakulty MU, který je členem komise.

Nejde o žádný nový fenomén, země se s ním vyrovnává už posledních 20 let, kdy se zvyšující nároky na výdaje důchodového systému tlumí tak, že se prodlužuje věk odchodu do důchodu. „Dá se samozřejmě posílit i příjmová stránka, a to zvýšením daní nebo zvýšením počtu osob, které do systému odvádějí příspěvky. To znamená, že buď budeme rodit více dětí, nebo podpoříme pracovní migraci,“ popisuje Jahoda jednu z možných variant vývoje důchodového systému.

Platí přitom, že pokud se politici k větší reformě financování neodhodlají, podobu dílčích změn budou více ovlivňovat ministerští úředníci vždy s ohledem na aktuální preference politické reprezentace. A tento samovolný nevypočitatelný vývoj reforem není pro pojištěnce zrovna výhodný, protože mu neumožňuje odhadnout jeho budoucí důchod.

 

Dosavadní pokusy o změnu financování však nebyly zrovna úspěšné, naposledy šlo třeba o zavedení takzvaného druhého pilíře důchodového spoření, který po pár měsících fungování zrušila nová vláda. „Jako mladá demokracie moc neumíme hledat kompromisy, ale spíš zdůrazňujeme rozpory. Kritika činů druhých stran je totiž cesta, jak se dostat k moci. Pokud se tedy neprovedou reformní kroky hned na začátku volebního období, aby měly čas se etablovat a nestaly se hned předmětem předvolebního boje,“ vysvětluje Jahoda, proč se zatím nepodařilo prosadit žádné větší reformy.

 

Neexistuje základní shoda, co je špatně

Dalším důvodem neúspěchu změn je to, že i když si problém s budoucím financováním důchodů mnoho lidí uvědomuje, když přijde na konkrétní opatření, téměř žádné z nich nepodporují. „Jak však ukazují dosavadní jednání důchodových komisí, u nás ani neexistuje konsensus nad tím, co přesně je problémem důchodového systému, a jak ho můžeme řešit.“

 

Statistiky a projekce mluví jasně: Když se nic nestane, budou se někdy od roku 2030 tvořit na důchodovém účtu schodky ve výši desítek miliard korun každý rok. Například z analýzy Evropské komise na dalších 50 let plyne, že zatímco příjmy důchodového účtu budou stále okolo osmi až devíti procent hrubého domácího produktu, tak výdaje postupně narostou až nad 12 procent. 

To znamená, že každý rok vznikne deficit ve výši dnešních asi 130 miliard korun. Samo ministerstvo práce v aktuální Zprávě o stavu důchodového systému z května letošního roku hovoří o deficitu až 4,5 procenta hrubého domácího produktu mezi lety 2050 až 2065. Národní rozpočtová rada je pak v odhadech tohoto deficitu ještě pesimističtější.

Zlom na důchodovém účtu se začne projevovat po roce 2030 proto, že v té době se vyčerpá vliv prodlužujícího se věku odchodu do důchodu. Ten je aktuálně nastaven na 65 let pro muže narozené po roce 1965 a ženy (s pěti dětmi) narozené po roce 1971.

„Nutnost změn ve financování ilustruje mimo jiné to, že když se před dvaceti lety prodlužoval důchodový věk z 60 na 62 let, opozice říkala, že to bude první věc, kterou v případě vítězství ve volbách změní. Nikdy se to nestalo, naopak se hranice ještě dále posouvala. Nově důchodový věk upravuje i zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, který říká, že člověk by měl v důchodu strávit čtvrtinu života. Tu na základě naděje dožití počítá Český statistický úřad. A podle jeho prosincové zprávy je zřejmé, že důchodový věk se bude posouvat i za hranici 65 let, byť tempo změn bude výrazně pomalejší než dosud,“ podotýká Jahoda.

 

Lidé podporují reformu, konkrétní kroky ne

Jako člen komise dostal Jahoda na svém prvním zasedání rozsáhlý dotazník, který posloužil k průzkumu názorů na řešení důchodového systému. Ekonom ho upravil a rozeslal mezi studenty a akademiky, aby zjistil jejich názory na případnou reformu. „Lidé si sice uvědomují, že z dlouhodobého hlediska je náš současný důchodový systém finančně neudržitelný, ale když přijde na konkrétní reformy, které by je mohly bolet, nejsou jim nakloněni,“ podotýká ekonom.

Z dotazníku zjistil, že většinou se studenti a akademici shodovali na tom, že by se zásahy měly týkat jak příjmové, tak výdajové strany důchodového účtu. „Nabídl jsem jim také jedenáct konkrétních řešení a na straně příjmů se jako nejméně populární ukázalo právě prodlužování věku odchodu do důchodu a zvyšování sazby důchodového pojištění. Naopak se respondenti přikláněli k vyšším odvodům u samostatně výdělečně činných osob a nejvíc pak k vhodné migrační politice. U výdajů pak byli především pro snížení výše předčasných důchodů,“ přiblížil výsledky dotazování.

Nespornou výhodou současného systému je to, že účinně bojuje proti chudobě, protože důchody výrazně přerozděluje mezi lidi s podprůměrnou mzdou. A podle dotazníku by to tak zachovala i většina studentů a akademiků.

Řada lidí byla také pro obnovu tzv. druhého pilíře, ale v upravené podobě. Ten fungoval zhruba tři roky a jednalo se o dobrovolný systém. Příspěvky do něj tvořila část odvodů prvního pilíře, které musel účastník navýšit o dodatečná dvě procenta odvodů ze své hrubé mzdy. Takhle nastavený systém financování však odčerpával část příjmů průběžného systému. „Obnovení druhého pilíře by tak muselo přinést dodatečný zdroj peněz, ne jen přerozdělení těch stávajících,“ myslí si Jahoda.

Prostor odborník vidí v obecných daních. Česko má totiž nižší daňovou kvótu, tedy podíl všech daní a příspěvků na sociální zabezpečení na hrubém domácím produktu (HDP), než je průměr za země Evropské unie. Řada zemí současně vydává na důchody více peněz z veřejných rozpočtů než je tomu u nás. „I my tak stojíme před volbou, jestli raději nízké a stejné důchody pro všechny financované současnými odvody nebo jestli zvolit vyšší a zásluhovější důchody, ale více si na ně připlatit,“ ukazuje Jahoda jednu z otázek, které by komise měla řešit.

Z dotazníku mu mimo jiné vyšlo, že lidem by nevadilo, kdyby se stát kvůli řešení důchodů mírně zadlužil. Dluh by ale neměl přesáhnout 60 procent HDP. Bez reforem ale analýzy předpovídají nárůst zadlužení až na 160 procent HPD.

 

Řeší se jen dílčí problémy

Nová komise, v níž jsou zastoupeni politici všech stran a hnutí, odborníci i zájmové skupiny, ale zatím otázky dlouhodobé udržitelnosti systému neřeší. Mezi její první úkoly patří odbourat nespravedlnosti v důchodech či vyřešit penzi pro náročná povolání. „Nejsem s tím úplně spokojený, diskutovat problém genderových nerovností v důchodech je jistě důležité, ale řešíme zde problémy, které leží mimo důchodový systém a trochu tak plýtváme časem,“ říká Jahoda.

Přes některá alarmující čísla ale zároveň tvrdí, že budoucí generace se nemusí bát, že by skončily ve stáří zcela bez podpory státu. „Důchodový systém se přece jen neustále mírně upravuje a zatím to vypadá, že na důchody vždycky bude. Je jen otázkou, jaká bude jejich výše.“

Zdroj:Kurzy.cz
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Článek BHS o nestabilitě důchodových systémů

Ilustrativní obrázek

Den seniorů slaví 20 % populace. Za několik let jich bude ještě víc, moc důvodů k oslavám mít ale nebudou

Ilustrativní obrázek

Lukáš Vokel, produktový analytik Broker Consulting: 5 důvodů, proč řešit rentu už teď

Ilustrativní obrázek

Češi mají naspořeno na důchod maximálně půl milionu

Ilustrativní obrázek

Téměř třetina seniorů, kteří dluží z platebních karet, neví, že nějakou kartu vůbec má



Čti více
Ilustrativní obrázek

Německé akcie se obchodují na záporné nule

Ilustrativní obrázek

Asijské trhy uzavírají s drobným růstem

Ilustrativní obrázek

Saúdové upsali 1,5 % akcií Aramco za 25,6 mld. USD, IPO tak firmu ocenilo na rekordních 1,7 bil. USD

Ilustrativní obrázek

Německé akcie otevřely na kladné nule

Ilustrativní obrázek

Asijské akcie na pozitivní vlně

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.