Nedávno zesnulý fyzik Stephen Hawking byl přesvědčen, že lidstvu zbývá na planetě Zemi přibližně jen dalších 100 let, než dojde k jeho sebezničení. Řešení podle něj spočívá v expanzi na další obyvatelné planety, které by lidstvo mohlo dlouhodobě osídlit. Ambiciózní plány na kolonizaci vesmíru v posledních letech představila nejen celá řada států, ale také soukromé společnosti na čele s Boeing či SpaceX Elona Muska. Přežití lidstva ve vesmíru ovšem bude záviset nejenom na dostupných technologiích, ale také na naší schopnosti se rozmnožovat mimo podmínky panující na Zemi. NASA se nyní rozhodla uskutečnit experiment, který by měl poskytnout první předběžné odpovědi na otázku, zda jsou toho lidé schopni.
V rámci mise Micro-11 budou astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) testovat vzorky lidských a býčích spermií. Sledovat se bude především vliv, který má nízká gravitace na pohyblivost spermií, která je předpokladem jejich úspěšného splynutí s vajíčkem. Veškeré experimenty budou zaznamenány na video a následně odeslány zpět na Zem k analýze.
Mise navazuje na předešlý experiment z minulého roku, kdy byly na ISS dopraveny zmrazené vzorky spermií myší. Po devíti měsících ve vesmíru byly tyto spermie úspěšně použity k početí zdravých myší zpět na Zemi. Po experimentech na palubě ruské vesmírné stanice Mir z roku 1998 také víme, že s rozmnožováním na oběžné dráze nemají problém bezobratlí jako například šneci či vodní blechy.
I v případě, že dojde k úspěšnému splynutí lidské spermie a vajíčka, nebude stále jasné, zda je reprodukce lidí ve stavu beztíže možná. Když pomineme komplikace samotného pohlavního aktu, stále neznáme vliv velkých dávek kosmického záření na vývoj plodu a dopady mikrogravitace na samotný porod či následný vývoj dítěte.
