Do roku 2030 zanikne v evropských uhelných regionech 160 tisíc pracovních míst, těžbu tlumí i Česko

12:12 | E V | Diskuze

Důraz na ekologii i nízká efektivita starých hnědouhelných elektráren v Evropě postupně tlumí uhelnou energetiku.

Ilustrativní obrázek
Foto: public

Mezi lety 1990 a 2017 spotřeba uhlí v zemích dnešní osmadvacítky poklesla podle Eurostatu z 1,3 miliardy tun na 678 milionů tun. Do roku 2030 by proto podle studie EU mělo v elektrárnách a dolech zaniknout zhruba 160 tisíc pracovních míst. V první „pětiletce“ příští dekády budou mizet především v regionech Česka, Polska a Německa.

Podle Eurostatu mezi lety 1990 a 2017 klesla spotřeba uhlí z 1,3 miliardy tun na 678 milionů tun. Výroba elektřiny z uhlí se zase během čtvrtstoletí 1990-2015 snížila o 42 % z někdejších 5 289 TWh na 3 055 TWh. „Na území dnešního Česka kulminovala těžba hnědého uhlí v roce 1984, kdy dosáhla 97 milionů tun. To bylo o 58 milionů tun více než loni, jak ukazují data ČSÚ a České geologické služby,“ uvádí Jan Krupička z analytického projektu Evropa v datech. Černého uhlí se vytěžilo nejvíce v roce 1971, kdy produkce dosáhla 29 milionů tun, tedy o 25 milionů tun více než loni.

Do deseti let zanikne 160 tisíc míst

Počet lidí zaměstnaných v uhelném sektoru se vzhledem ke klesající těžbě postupně snižuje. Celkový úbytek pracovních míst v elektrárnách i dolech zároveň by měl v celé EU do roku 2025 dosáhnout 77 tisíc, do konce roku 2030 asi 160 tisíc. V prvních pěti letech příští dekády budou pracovní místa mizet hlavně v regionech Česka, Polska a Německa, mezi lety 2025 a 2030 pak budou ohroženy hlavně polské Slezsko a jihovýchodní Bulharsko. Celkově může největší úbytek míst očekávat právě Slezské vojvodství, kde by mohlo do roku 2030 zaniknout až 41 tisíc pracovních míst. Další tři regiony mohou mezi lety 2020 a 2030 přijít o 5 až 10 tisíc pracovních míst. Vedle jihozápadního Rumunska a jihovýchodního Bulharska tam patří i severozápadní Čechy.

Česko má třetí největší podíl horníků

Tři čtvrtiny pracovních míst v uhelném průmyslu tvoří přímo samotná těžba uhlí. Česko v tomto ohledu patří s 18 tisíci horníky na třetí příčku po Polsku (99 tisíc) a Německu (25 tisíc). V uhelných elektrárnách máme potom čtvrtý nejvyšší počet pracujících (3,5 tisíce), a to po Polsku (13 tisíc), Německu (11 tisíc) a Spojeném království (4 tisíce). „S uhlím ale souvisejí i další pracovní místa v energetice, ve firmách dodávajících vybavení, ve službách nebo výzkumu a vývoji. V Evropě takových nepřímých pracovních míst bylo v roce 2015 zhruba 215 tisíc,“ doplňuje Jan Krupička z Evropy v datech.

Pracovní místa budou ubývat ve dvou vlnách

Podle propočtů EU může mezi lety 2020 a 2025 dojít ke ztrátě 15 tisíc pracovních míst v uhelných elektrárnách, a to především ve Velké Británii, Německu, Polsku a Španělsku. Vzhledem ke zpřísněným požadavkům Evropské komise na ochranu ovzduší z roku 2017 se ale k těmto zemím může řadit i Česká republika. Většina tuzemských spalovacích zdrojů totiž normy nesplňuje. „Druhá vlna odstavování mezi lety 2025 a 2030 by se měla týkat Německa, Polska, Velké Británie, Bulharska a Rumunska. Měla by přinést zánik asi 18 tisíc míst, nejvíce v jihozápadním Rumunsku, Slezském vojvodství v Polsku a jihovýchodní části Bulharska,“ říká Jan Krupička. Čtvrté místo by mohl kvůli zpřísněným emisním limitům obsadit český Severovýchod, kde do roku 2030 skončí v uhelných elektrárnách zhruba 1500 míst.

Uhelné elektrárny pracují jen na 35 %

Uzavírání elektráren lze očekávat jak vzhledem k „přirozenému” vyuhlování dolů, tak i kvůli limitům stanoveným kvůli ochraně životního prostředí a krajiny. Hnědouhelné elektrárny navíc v Evropě postupně mizí. Většina z nich byla postavena před více než 30 lety a jejich účinnost se pohybuje okolo 35 %, což neodpovídá dnešním standardům. Zpřísňující se požadavky na ochranu ovzduší a zvyšující se cena za vypouštění oxidu uhličitého by vyžadovala nákladné rekonstrukce. Ty se ale ve většině případů nevyplatí. Řada zemí proto uvažuje o ukončení uhelné energetiky do předem určeného data. Česká vláda letos vytvořila uhelnou komisi, která do podzimu příštího roku navrhne další postup v této oblasti.

 

Zdroj:Roman Macháček, Dark Side a.s.
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Gastronomie stojí před vlnou krachů

Ilustrativní obrázek

Koronavirus ve firmě? Při podezření nemá smysl čekat

Ilustrativní obrázek

Přes 80 procent firem čeká na rozhodnutí o stravenkovém paušálu.

Ilustrativní obrázek

Banka Citigroup obnoví propouštění zaměstnanců



Čti více
Ilustrativní obrázek

Na co si dát pozor při prodeji bez realitní kanceláře

Ilustrativní obrázek

Kofola: shrnutí konferenčního hovoru s managementem společnosti

Ilustrativní obrázek

Společnost Adobe překonala ve 3Q FY 2020 odhady analytiků a vykázala rekordní tržby

Ilustrativní obrázek

Tématické reporty: ČNB úrokové sazby nezmění, ale bude reflektovat rizika

Ilustrativní obrázek

Komentář k zasedání FED

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.