Dnes je to 25 let od spuštění první webové stránky na světě

06.08.2016 13:20 | fa ra | Diskuze

Internetová služba World Wide Web vznikla původně jako prostředek ke sdílení vědeckých informací. Poté co se v 90. letech internet více rozšířil mimo akademickou sféru, dokázal web zásadně změnit způsob, jakým pracují a baví se stamiliony lidí po celém světě. První webovou stránku info.cern.ch zprovoznil její otec Timothy Berners-Lee před 25 lety, 6. srpna 1991.

Foto: info.cern.ch, screenshot prvního webu

 

Web se zrodil na půdě Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) se sídlem v Ženevě. V polovině roku 1980 přišel do této mezinárodní vědecké organizace jako konzultant britský softwarový inženýr Berners-Lee. Pro svou osobní potřebu tehdy naprogramoval jednoduchý elektronický katalog, přístupný odkudkoliv prostřednictvím počítačové sítě. Jednotlivé listy propojoval systém odkazů, díky nimž se daly snadno vyhledat související informace. Odtud byl jen krůček k vytvoření systému internetových stránek, mezi nimiž lze jednoduše přecházet pomocí hypertextových odkazů.

Než však ke zrodu World Wide Webu došlo, uplynulo celé desetiletí. Koncem roku 1981 totiž Bernersi-Leemu vypršel původní šestiměsíční kontrakt s CERNem, načež odešel pracovat pro firmu Image Computer Systems. Teprve po návratu do Ženevy v polovině dekády svůj někdejší nápad rozpracoval, takže jej na jaře 1989 mohl CERNu nabídnout jako řešení dlouhodobých problémů se sdílením dat mezi vědeckými týmy.

"Když jsem WWW vytvářel, všechny potřebné kousky už existovaly. Nápad s hypertextovým propojením dokumentů měl už Vannevar Bush a Ted Nelson v roce 1945, resp. 1963, Paul Mockapetris vymyslel systém adresných domén a Vint Cerf komunikační přenosový protokol. Jen jsem všechny nápady spojil," říká skromně Berners-Lee. Ovšem jen "všechno spojit" nestačilo.

Berners-Lee vymyslel programovací jazyk HTML umožňující formátování textu včetně vkládání odkazů na jiné dokumenty a přenosový hypertextový protokol (HTTP). Je též autorem prvního webového prohlížeče, tedy programu umožňujícího propojené dokumenty prohlížet a pohodlně přeskakovat v síti (surfovat). Jeho prohlížeč se původně jmenoval WorldWideWeb, později byl přejmenován na Nexus.

Svůj nápad celosvětové pavučiny dal Berners-Lee posléze volně k dispozici jako "open source", aby ho jiní mohli dál rozvíjet. Z prvních vylepšovatelů nelze nezmínit alespoň jedno jméno - Američana Marka Andreessena, jenž svým prohlížečem Mosaic, umožňujícím zobrazovat i grafiku, zpřístupnil web široké uživatelské obci.

Své servery začaly záhy zřizovat evropské i americké vědecké instituce. V listopadu 1992 bylo po celém světě 26 serverů. O rok později jejich počet přesáhl pět stovek a koncem roku 1994 už jich bylo 10.000 kusů, přičemž se k nim připojovalo na deset milionů uživatelů. Příčinou tohoto raketového růstu bylo rozhodnutí Evropské organizace pro jaderný výzkum, která na jaře 1993 poskytla veřejnosti možnost využívat zcela zdarma.

Novináři se Bernerse-Leeho v minulosti opakovaně ptali, zda nelituje rozhodnutí poskytnout web uživatelům bezplatně. Vždy se jim přitom dostalo negativní odpovědi. V interview z října 2009 Berners-Lee napůl v žertu prohlásil, že zpětné lituje jen jedné věci, totiž rozhodnutí použít dvojité lomítko pro oddělení názvu protokolu od domény webu v adresách webových stránek. Věcně vzato to nebylo nezbytné a někteří uživatelé si na to prý později stěžovali. Obligátní formulku http:// ale dnes už stejně většina prohlížečů doplňuje do adresního řádku automaticky.

Za svůj přínos světu informačních technologií byl Timothy Berners-Lee mnohokrát oceněn, a v roce 2004 jej britská královna dokonce povýšila do šlechtického stavu.

Práci na rozvoji webu se věnuje dodnes, ať už coby vysokoškolský profesor, nebo jako předseda organizace World Wide Web Consortium (W3C), která definuje nové a rozvíjí stávající technické standardy webu. Berners-Lee je rovněž znám jako otec myšlenky takzvaného sémantického webu, na němž nebudou informace uloženy a strukturovány nahodile, jako dnes, nýbrž podle standardizovaných pravidel usnadňujících jejich vyhledání a zpracování.

V roce 2014 poprvé překročil počet aktivních webových stránek na světě jednu miliardu. Znamenalo by to, že každý třetí uživatel internetu statisticky vlastní jednu webovou adresu.

Zdroj:čtk
Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Technologické megakorporace se společně zapojily do boje proti terorismu

Analytici z Aberdeen čekají na prasknutí bubliny okolo virtuálních měn

Výdaje na internetovou reklamu v květnu v ČR meziročně vzrostly o 14 %

Kolik stojí kliknutí na reklamu na Google? Za klíčové slovo z oblasti půjček zaplatí zadavatel až 99 korun

Ilustrační foto

Estonsko spouští "Virtuální velvyslanectví", jako první na světě

Ilustrační foto

Firmám po celém světě se nedaří zavádět efektivní digitální strategie



Čti více
Ilustrační foto

Deutsche Bank nyní očekává, že do konce roku si euro vůči dolaru svou sílu udrží

Americké ocelárenské akcie posilují kvůli možnému zavedení cel na čínskou ocel

Forex analytici z TD očekávají, že se euro dá na ústup

Ilustrační foto

Evropští provozovatelé plynovodů varují před Nord Stream 2. Je to jen strach z konkurence?

Euro reaguje na Draghiho komentář růstem

Ilustrační foto

Rosněfť se chce stát třetím největším těžařem zemního plynu na světě

Portál Web4Trader používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.