Dětský fond UNICEF finančně podpoří technologické startupy v nejchudších zemích. Šanci mají i bitcoin projekty

Deset let od krize jsou mnohé akcie na historických vrcholech, ačkoliv hospodářské oživení takovým tempem nerostlo. Čemu vděčí akcie za svůj nebývalý růst a je důvod obávat se prudkých propadů, kterých jsme byli svědky v minulosti? Odpovědi je třeba hledat mimo jiné i v rozvoji technologií.

Ne nadarmo se říká, že cesty do pekla jsou dlážděny dobrými úmysly. I na počátku největší krize v dějinách byl dobrý úmysl. Vždyť, co je špatného na tom myslet si, že by každý člověk měl mít právo na svůj vlastní dům, dokonce i tehdy, když si ho nemůže dovolit. A pokud mu ho banka nechce dopřát, pak je potřeba na ni rázně „zakleknout“ a v následných žalobách se ohánět třeba diskriminací. Přesně takový byl počátek finanční krize, která právě před deseti lety vyvrcholila pádem jednoho z největších finančních gigantů světa – banky Lehman Brothers.

Projekty. To jsou ty věci, které na začátku vypadají jako naděje budoucnosti a když by měl být jejich konec, tak jsou noční můrou. Studie 1800 dokončených projektů ukazála, že jen necelých 8 procent softwarových projektů je dokončeno v termínu a bez vykleštění některých funkcionalit.

Když Jack Bogle založil v roce 1975 svůj fond Vanguard’s First Index Investment Trust, většina manažerů klasických podílových fondů se mu vysmívala. Byli přesvědčeni, že žádný investor nebude chtít dosáhnout jen průměrného výnosu, což bylo právě Bogleovým cílem. Strategií jeho fondu, který následně změnil název na Vanguard 500 Index Fund, bylo co nejblíže kopírovat složení akciového indexu S&P 500, který slouží jako ukazatel vývoje amerického akciového trhu. Když Jack Bogle začínal, disponoval 11 miliony dolarů, jeho fond byl ale tak úspěšný, že přetrval až do dnešních dnů a nyní se může pyšnit 410 miliardami dolarů pod správou.

„V případě, že by velké internetové společnosti začaly využívat kryptoměny k přímým platbám za své produkty a služby, výrazně by se zvýšila poptávka po kryptoměnách a došlo by k oživení celého trhu s kryptoměnami. V současné době však společnosti typu Amazon či Microsoft spíše testují technologii blockchain a kryptoměny akceptují jen omezeně,“ říká hlavní analytik Coinbank.cz.

V uplynulém týdnu pokračovalo výrazné sbližování cen benzínu a nafty. Zatímco cena benzínu téměř stagnovala, cena nafty vzrostla přibližně o dvacet haléřů. V úterý 16. října platilo, že průměrná cena benzínu byla již jen o 23 haléřů dražší než cena nafty.

Dnešní kalendář makroekonomických dat je téměř prázdný. Všechny oči tak jsou upřeny na summit EU, jehož hlavním tématem je jednání o podobě brexitu. Podle vyjádření klíčových účastníků jednání je dohoda stále možná. Její podpis se ale odsouvá z listopadu na pozdější datum. Americký Fed zatím poodhalil, že část členů FOMC očekává růst sazeb nad rovnovážnou úroveň.

Dnešek bude patřit spíše geopolitickým událostem. V EU začíná dvoudenní summit, na kterém se bude řešit způsob odchodu Velké Británie z EU. Finálního řešení se ale dnes zřejmě nedočkáme. Zápis z posledního zasedání Fedu by mohl odhalit pohled centrálních bankéřů na neutrální sazbu, případně kdy lze očekávat konec cyklu utahování měnových podmínek. V regionu nás čekají pouze data z polské reálné ekonomiky, která by měla potvrdit její solidní kondici.

Německý ZEW index dnes pravděpodobně vykáže pokles kvůli propadu akciových trhů z minulého týdne a slabému výsledku tamního průmyslu. Americký průmysl naopak naznačí, že ekonomika USA je stále na růstové vlně. V regionu budeme netrpělivě čekat na zasedání maďarské centrální banky. Ta ale investory spíše zklame, když vyšle holubičí signál. Naopak domácí ceny v průmyslu za září potvrdí, že domácí inflační tlaky rozhodně neoslabují.

„Vzhledem k nízké úrodě základních zemědělských plodin lze očekávat, že bude docházet ke zvyšování spotřebitelských cen u potravin a nealkoholických nápojů. Zdražovat by mohly především výrobky z obilovin a brambor. Rovněž mohou zdražovat výrobky s vysokým obsahem cukru či máku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.