ČNB stále vyčkává, HDP může v prvním čtvrtletí poklesnout

15:15 | E V | Diskuze

Česká národní banka.

Ilustrativní obrázek
Foto: depositphotos

ČNB začne zvyšovat sazby ve druhé polovině roku. Načasování bude záležet na ekonomickém vývoji, rychlosti očkování a rizicích spojených s pandemií.

 

K prvnímu zvýšení sazeb dojde pravděpodobně ve druhé polovině roku. Po nečekaně příznivých datech HDP a inflace posunuly trhy očekávání směrem k srpnu. Situace ale tak jasná není, když klíčový bude ekonomický vývoj (inflace), rychlost očkování a rizika související s pandemií. Pokud dojde během druhého čtvrtletí k ekonomickému oživení, zlepší se rychlost očkování a především rizika případné další pandemické vlny pro podzim budou nízká, ČNB zvýší sazby v srpnu. Pokud ale budou i nadále panovat obavy z pandemie, ČNB může zvýšení sazeb odložit až na konec roku (listopad).

 

Inflace

Silný trh práce (především nízká míra nezaměstnanosti) drží inflaci nad 2% inflačním cílem. Stejným směrem působí růst cen potravin a pohonných hmot. V následujících měsících budou inflační tlaky dále zesilovat.

 

V lednu zůstala inflace nečekaně nad 2 %, když se naopak čekalo její zpomalení směrem k hodnotě 1,8 % či ještě níž. Inflaci nepouští dolů silný trh práce, když především nízká míra nezaměstnanosti drží poptávkové inflační tlaky stále vysoko. Navíc rostou ceny potravin a pohonných hmot. V následujících měsících se navíc v inflaci může výrazněji projevit ekonomické oživení, když především v sektoru služeb může dojít k vyššímu růstu cen z důvodu snahy o kompenzaci ztrát během platnosti restriktivních opatření. Proto by již ve druhém čtvrtletí měla inflace začít znovu zrychlovat.

Inflace cen průmyslových výrobců se v únoru významně meziročně zvýší. Hlavní měrou se na tom bude podílet tzv. vliv srovnávací základny, když z meziročního růstu vypadne po 12 měsících výrazný propad cen ropy z loňského února. Ve směru vyšších výrobních cen bude působit ale i současný růst cen ropy, který je tažen optimismem na trzích.

Průmyslová produkce, maloobchodní tržby a obchodní bilance

Průmyslová produkce je ovlivněna příznivým vývojem v německém zpracovatelském průmyslu, nicméně výpadky čipů a pokračující pandemie působí opačným směrem. Vývoj maloobchodních tržeb se v lednu zhorší.

Průmyslová produkce se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vrátila k meziročnímu růstu, když k tomu přispěl především příznivý vývoj v německém zpracovatelském průmyslu. Ten pokračuje i na začátku letošního roku; na druhou stranu bude ale průmyslová produkce i nadále ovlivněna utlumenou domácí poptávkou a výpadky dodávek čipů (především v automobilovém průmyslu). Výrazný březnový meziroční růst bude ovlivněn omezením produkce z března 2020.

V prosinci se vývoj maloobchodních tržeb znatelně zlepšil, k čemuž pomohlo dočasné uvolnění části restriktivních opatření. Na začátku prvního čtvrtletí letošního roku ale pravděpodobně dojde opět ke zhoršení, které bude souviset s další pandemickou vlnou a na ní reagující opětovné zpřísnění některých opatření. Utlumený vývoj v maloobchodu bude pravděpodobně trvat až do března.

Obchodní bilance dosahovala ve druhé polovině minulého roku značných přebytků, které ovlivnila na jedné straně silná zahraniční poptávka a na straně druhé utlumený vývoj ve spotřebě domácností (zhruba 40 % spotřeby domácností tvoří dovozy). Podobný vývoj bude pokračovat i během prvního čtvrtletí letošního roku.

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti pozvolna roste, což by mělo platit i pro první čtvrtletí. Vzhledem k silné zahraniční poptávce a fiskální podpoře posuneme v nové prognóze míru nezaměstnanosti směrem dolů.

Nezaměstnanost se pozvolna zvyšuje, což je taženo utlumeným vývojem v řadě sektorů (především ve službách). Proti výraznějšímu růstu ale působí fiskální podpora a silná zahraniční poptávka. Míra nezaměstnanosti by se měla pozvolna zvyšovat i během prvního čtvrtletí; v podílu nezaměstnaných osob nicméně bude hrát roli kladný sezónní vliv po konci zimy, a proto tento ukazatel v dubnu pravděpodobně mírně poklesne (ale sezónně očištěný údaj se dále mírně zvýší).

Hrubý domácí produkt

V letošním roce dojde k oživení jak domácí, tak i zahraniční poptávky. Příznivý vývoj čekáme ale až od druhého čtvrtletí, když první tři měsíce letošního roku budou ovlivněny pokračující pandemií.

Výkon české ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí překvapil, když HDP mezičtvrtletně vzrostlo. Za tím stála především zahraniční poptávka, která zůstala slušná, když odrážela příznivý vývoj v německém zpracovatelském průmyslu. Naopak domácí poptávka byla v závěru loňského rou negativně ovlivněna restriktivními opatřeními. Od druhého čtvrtetí letošního roku by mělo dojít k ekonomickému oživení, kdy dojde ke zlepšení jak ve vývoji domácí, tak i zahraniční poptávky. Vývoj v prvním čtvrtletí ale zůstane ještě utlumený (HDP mezičtvrtletně mírně poklesne), když pokračující nepříznivý vývoj v sektorech služeb a obchodu bude doprovázen i velmi mírným zhoršením v průmyslu (automobilový sektor se potýká s nedostatkem čipů, poptávka z Německa byla na začátku roku mírně nižší). Aktuálně pracujeme na nové prognóze. Současná data naznačují, že by HDP mohlo růst v letošním roce o 3,0-3,5 %. Hlavním důvodem přehodnocení prognózy HDP bude ale vyšší než očekávaný růst české ekonomiky v loňském roce, který ovlivní letošní tempa růstu.

Reálné mzdy

Zhoršení na trhu práce probíhá především přes nižší růst nominálních mezd. Z něj navíc ubírá značnou část inflace, a proto růst reálných mezd zůstává velmi nízký.

Během loňského roku docházelo k pozvolnému zhoršování na trhu práce. Vzhledem k jen velmi mírnému zvyšování míry nezaměstnanosti, které bylo ovlivněno fiskální podporou, se tak dopady krize týkaly především mzdového růstu. Ten výrazně zpomalil a i letos by měl zůstat relativně nízký, když některé firmy či podnikatelé především ve službách (ale i v dalších sektorech) nebudou moci vzhledem k loňským ztrátám schopni významněji zvyšovat mzdy. Ve směru nižšího růstu mezd bude navíc působit i zrušení superhrubé mzdy. Do mzdového růstu i nadále navíc výrazně promlouvá inflace. Ta se sice vrátila k 2% cíli, nicméně stále ubírá nemalou část z růstu nominálních mezd.

 

Zdroj:Jiří Polanský, Česká spořitelna
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

HDP Česká republika, 4Q 2020 - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments

Ilustrativní obrázek

Tématické reporty: Překvapení od ČNB pod stromeček nečekejme

Ilustrativní obrázek

Bleskovka - HDP

Ilustrativní obrázek

Měsíční předpovědi: Druhá vlna silně omezila maloobchod, výroba však jede dál



Čti více
Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza otevřela v zisku

Ilustrativní obrázek

Asie obchodovala smíšeně, výrobce čipů TSMC oznámil výsledky a očekává větší investice

Ilustrativní obrázek

Klíčové centrální banky tisknou peníze jako o závod

Ilustrativní obrázek

Německý DAX se drží nuly, SAP a Covestro zvýšily celoroční výhled

Ilustrativní obrázek

Asijský trh převážně v zeleném

Ilustrativní obrázek

Německá burza zahajuje mírným růstem

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.