K růstu sazeb tak došlo již počtvrté v řadě, což ještě posouvá vytrvalostní rekord, který ČNB vytvořila na posledním zasedání. Centrální banka tak potvrdila, že vnímá sílící inflační tlaky v domácí ekonomice.
Proti zvýšení byl pouze jeden člen bankovní rady, zatímco další centrální bankéř chtěl sazby zvyšovat dokonce o 50bb. Nová prognóza s výrazným zvyšováním sazeb v příštím roce nepočítá. Inflaci podle ní zkrotí posilující koruna. My se domníváme, že vliv koruny bude nakonec slabší a ČNB tak bude zvedat sazby třikrát.
ČNB na čtvrtečním zasedání zvýšila všechny tři měnověpolitické sazby. Repo sazba se dostala z 1,5 % na 1,75 %. Pro toto zvýšení hlasovalo pět členů bankovní rady, zatímco jeden (velmi pravděpodobně znovu O. Dědek) chtěl ponechat sazby beze změny a jeden (podle našeho odhadu M. Hampl) hlasoval pro zvýšení sazeb o 50 bb. To, že pro ponechání sazeb byl pouze jeden hlas, považujeme za jestřábí závěr.
Guvernér Rusnok na tiskové konferenci po zasedání představil novou prognózu centrální banky. Ta na první pohled jestřábím dojmem nepůsobí. V porovnání s naším výhledem sice ČNB vidí o něco silnější růst HDP a v podstatě stejnou cenovou dynamiku, nicméně v prognóze koruny a úrokových sazeb se diametrálně lišíme. Zatímco ČNB předpokládá prudké posilování koruny od začátku nového roku, my se kloníme k tomu, že koruna bude posilovat pozvolně a hladinu 25 CZK/EUR příští rok neprorazí. Centrální bance tak kurz s tlumením inflačních tlaků nebude pomáhat tolik, kolik nyní očekává. Mnohem více si tak bude muset pomoct utahováním sazeb. Zatímco ve výhled ČNB počítá ještě s jedním zvýšením sazeb v prvním čtvrtletí, v dalším průběhu příštího roku by dle ČNB měly zase mírně klesnout. Náš výhled předpokládá, že sazby půjdou postupně nahoru i příští rok, když by bankovní rada měla třikrát hlasovat pro jejich zvýšení. Ve druhé polovině roku 2019 by tak repo sazba měla dosáhnout 2,5 %.
Rizika prognózy vychýlena proinflačně
Guvernér Rusnok na tiskové konferenci prohlásil, že rizika nové prognózy jsou vychýlena proinflačně. Nejistota daná vyjednáváním o brexitu, situací kolem italského rozpočtu i hrozícími obchodními válkami by mohla přitlačit korunu k ještě slabším hodnotám. Tím by zesílily inflační tlaky v ekonomice. V takovém případě by bankovní rada pravděpodobně přistoupila k rychlejšímu zvyšování sazeb. To se podobá našemu hlavnímu scénáři. Ten však nepočítá s výrazným posilováním koruny ani v případě, že se tato rizika nenaplní. Navíc není úplně zřejmé, v jakém časovém horizontu by bankovní rada měla na tato rizika reagovat. Nevíme tak, jestli už bankovní rada vážně uvažuje o zvyšování sazeb na prosincovém zasedání nebo se pouze kloní směrem k našemu scénáři.
Jindy nudné prosincové zasedání bude letos plné napětí
Vzhledem k rizikům, o kterých mluvil guvernér Rusnok na tiskové konferenci, se výrazně zvýšila pravděpodobnost prosincového zvyšování sazeb. Záležet bude znovu na kurzu koruny. Ten ČNB vidí v posledním čtvrtletí roku v průměru na 25,7 CZK/EUR. I vzhledem k současným hodnotám kurzu, tak koruna bude snadno výše. Kurz v posledních měsících roku navíc tlačí nahoru tzv. efekt konce roku, kdy investoři prodávají své korunové pozice. Není úplně jisté, jestli s tímto efektem ČNB počítá a ve svém uvažování o zvyšování sazeb o něj kurz očistí. Pravděpodobnost růstu sazeb v prosinci tak v tuto chvíli vidíme na 40 %. Pokud bude koruna oslabovat, tak se tato pravděpodobnost bude ještě zvyšovat.
