Článek k ekonomickému vývoji v Hongkongu

13:13 | E V | Diskuze

Před 35 lety Margaret Thatcherová rozhodla o návratu Hongkongu Číně

Ilustrativní obrázek
Foto: public

„Protesty v Hongkongu mají silně negativní vliv na ekonomiku. Tamní hospodářství se propadlo do recese poprvé od globální ekonomické krize před více než deseti lety. Pro letošní rok je odhadováno, že hongkongská ekonomika poklesne o 1,3 procenta,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Hongkong býval až do roku 1841 zcela nevýznamným územím, kde žila hrstka farmářů. Následně však byla uzavřena Nankingská smlouva, která umožnila Britům, aby území Hongkongu ovládli. Přístavní město se začalo rozvíjet, což vyústilo v roce 1898 podpisem smlouvy, v rámci které Číňané pronajali Hongkong Britům na 99 let.

Zde byly položeny základy obrovského ekonomického pokroku. Přístavní město těžilo ze zahraničního obchodu. Naakumulovaný kapitál chytře investovalo v oblasti průmyslu a služeb. To z Hongkongu udělalo rychle rostoucí ekonomiku, pro kterou se vžil název asijský tygr. Stejný termín se používá i v případě Jižní Koreje, Singapuru a Tchaj-wanu.

Z hlediska lidského života se 99 let zdá jako dlouhá doba, ale z hlediska historie se jedná jen o krátký okamžik. Hongkong za tu dobu stihnul prožít ekonomický zázrak, který mu pevninská Čína mohla jen závidět. Jenže se začal přibližovat rok 1997, kdy smlouva o pronájmu Hongkongu měla skončit. V roce 1984 se proto Margaret Thatcherová dohodla s Čao C'-jangem na změně statusu Hongkongu. Dnes od tohoto klíčového okamžiku uteklo přesně 35 let.

Hongkong se stal z britské kolonie součástí pevninské Číny. Pod čínskou svrchovanost přešel 1. července 1997. Říše středu na oplátku slíbila, že na dalších 50 let nebude v zemi měnit ekonomické a společenské uspořádání, které si ponechá svůj kapitalistický charakter. Vznikla přitom zásada „jedna země, dva systémy“.

Od té doby Hongkong ekonomicky prosperoval a stal se jedním z finančních center světa. To se však začalo měnit v roce 2014. Tehdy propukly politické nepokoje kvůli návrhu reformy volebního systému, který by fakticky přinesl růst moci čínské komunistické strany v Hongkongu. Takzvaná deštníková revoluce, jak byla vlna protestů nazývána, však nezaznamenala úspěch. V letošním roce se protesty obnovily kvůli zákonu o vydávání lidí do pevninské Číny.

Zdroj:Ing. Štěpán Křeček, MBA, BH Securities a.s.
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Ranní restart 30.10.2020

Ilustrativní obrázek

Ranní zpráva z finančního trhu 30.10.2020

Ilustrativní obrázek

Stravenkový paušál pomůže domácímu trhu a restauracím, tvrdí Skoč z LemonPay

Ilustrativní obrázek

Pandemie v Česku zatím způsobila vyšší růst nezaměstnanosti, ale mírnější pokles HDP v porovnání se Slovenskem i průměrem EU

Ilustrativní obrázek

Evropa v datech: Evropskou ekonomiku táhne průmysl, nejvíce lidí ale pracuje v koronavirem silně zasažených službách

Ilustrativní obrázek

Jiný pohled na liberační balíček



Čti více
Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza otevřela v záporných číslech

Ilustrativní obrázek

Asijské trhy ztrácely

Ilustrativní obrázek

Zásoby ropy vzrostly, její cena padá

Ilustrativní obrázek

Německá burza po otevření na kladné nule, Deutsche Börse reportuje Ebitda 30 mil. EUR pod očekáváním

Ilustrativní obrázek

Silnější americké futures tlumily poklesy v Asii

Ilustrativní obrázek

Německá burza otevřela na záporné nule

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.