Peníze jsou vháněny do ekonomiky formou obrovských nových půjček. Podle Deutsche Bank je takové množství nových peněz „neudržitelné“ a ohrožuje „finanční stabilitu“.
Deutsche Bank uvádí, že:
- Nové půjčky dosáhly 2,5 bilionů yuanů v porovnání s 1,5 bilion v minulém roce. Očekávání přitom byla pouze 1,9 biliónů yuanů.
- Nové půjčky vytvořily historický rekord a jsou skoro čtyřikrát vyšší, než v prosinci 2015.
- V lednu se zvýšil poměr dluhu a HDP o dalších 5 %, což je „nejrychlejší růst od ledna 2010.
Růst peněz v oběhu M2 vůči růstu HDP
Zdroj: Deutsche Bank
Velikost půjček v bilionech yuanů v jednotlivých měsících
Zdroj Deutsche Bank
Vypadá to, že se všemi těmi novými půjčkami se Čína nepředstavitelně zadlužuje v boji s poklesem ekonomiky. Ke všemu pokud bude ekonomika i nadále zpomalovat, bude splácení dluhů stále složitější.
V ideálním případě by Čína potřebovala růst rychleji, než se zadlužuje a odsunout své zadlužení víc do budoucnosti. Tím by získala čas na restrukturalizaci své ekonomiky. V opačném případě by se nevyhnula potížím se splácení svých dluhů a pak by nezbytná restrukturalizace musela přijít mnohem dříve. Hlavní potíž je v tom, že Čína představuje hlavní hrozbu růstu globální ekonomiky.
Dalším zdrojem obav je potom hrozba hyperinflace. Pokud stát vytiskne příliš mnoho peněz, může se roztočit inflační spirála, kterou z historie známe z Výmarské republiky v Německu, nebo historicky blíže v Zimbabwe. Lidé dostávají bankovky, na kterých je napsáno bilion a které nemají hodnotu ani toho papíru.
| Myslíte si, že víte o ekonomice víc než ostatní? Zkuste naši zábavnou vědomostní soutěž. |
V rozvinutých státech kupodivu obavy z hyperinflace nemají. Federální reservní banka v USA, Evropská centrální banka, Bank of England a Japonská centrální banka pumpují peníze do ekonomiky o sto šest již řadu let, aniž by se to nějakým způsobem na inflaci projevilo.
Takže otázka nyní zní, jestli růst peněžní zásoby M2 pro Čínu bude znamenat vývoj jako v Zimbabwe, nebo spíš jako v USA. Ekonomové v Deutsche Bank vypadají spíše znepokojeni: „Domníváme se, že současný silný růst peněžní zásoby je dlouhodobě neudržitelný. Rozdíl mezi hodnotou M2 a růstem HDP se bude v prvním pololetí roku 2016 zvyšovat a to by mohlo ohrozit finanční stabilitu státu.“
Mezi analytiky mimo Deutsche Bank však můžeme nalézt i opačný názor. „I když je Čína vysoce zadlužená a poměr zadlužení k HDP je okolo 250 %, neznamená to mnoho, protože u zemí se státním kapitalismem není vysoké zadlužení důvodem, proč by se stát nemohl zadlužit ještě víc. Z vystoupení státních představitelů Číny je růst dluhů v lednu snahou o nastartování ekonomického růstu, který se zpomalil na 6,5 %. Vypadá to, že státní představitelé nemají v úmyslu vytvářet zadlužení dlouhodobě, ale jen do doby nastartování ekonomického růstu.“
