Čína mluví o stabilizaci jüanu, chybí však činy. Hrozí měnová válka, obává se jeden z nejlepších forex analytiků

20.04.2016 09:45 | wa pe | Diskuze

Potřebujete-li nápovědu, kam se vydá kurz jüanu (CYN), u čínských státních představitelů a centrálních bankéřů ji nehledejte. Forex analytik Khoon Goh vysvětluje, proč je lepší je raději ignorovat.

Foto: Moerschy

 

Khoon Goh je jedním z nejúspěšnějších forex analytiků v prostoru asijských rozvojových trhů. V minulém roce několikrát snížil svůj výhled pro kurz jüanu oproti koši třinácti světových měn navzdory ubezpečování nejvyšších čínských státních představitelů a centrálních bankéřů, že další oslabování měny nedopustí. Jak se později ukázalo, měl pravdu.  V tomto týdnu se renminbi dostal na nejnižší úrovně za posledních sedmnáct měsíců a podle Goha z Australia & New Zealand Banking Group Ltd. jej čeká další oslabování.

Ať už to je čínský předseda vlády Li Kche-čchiang či guvernér Čínské lidové banky  Čou Siao-čchuan, oba představitelé po skokové devalvaci v srpnu minulého roku, nejvyšší za více jak dvacet let, ubezpečovaly trhy, že udělají vše proto, aby kurz jüanu stabilizovali. Nyní můžeme pozorovat ustavičné oslabování měny oproti hlavním světovým měnám, nabízí se tedy otázka, co si vlastně oba představitelé pod pojmem stabilizace vlastně představují.

zdroj: Bloomberg

Goh je přesvědčený že čínská centrální banka využívá aktuálního oslabování amerického dolaru (USD) spojeného s lavírováním FEDu ohledně dalšího zvyšování úrokových sazeb.  Čínští centrální bankéři jsou aktuálně v ošemetné situaci, na jednu stranu by rádi slabší měnou podpořili domácí vývozce, na druhou stranu se obávají masivního odlivu kapitálu a narušení důvěry spotřebitelů. Slabší dolar strach z úprku kapitálu za oceán efektivně tlumí, což centrální bance dává větší manévrovací pole k dalšímu oslabení čínské měny. O tom, že obavy centrálních bankéřů nejsou neopodstatněné mluví i statistiky z minulého roku, kdy Čínu opustil kapitál ve výši více jak 900 miliard USD poté, co jüan ztratil 4,4 % ze své hodnoty.

V reakci na to čínský CFETS (China Foreign Exchange Trade System) zavedl obchodně vážený koš 13 měn (CFETS RMB Index), vůči kterému je možné poměřovat hodnotu jüanu nezávisle na americkém dolaru. To mělo alespoň částečně odtrhnout pozornost investorů od měnového páru USD/CNY, na kterém se v roce 2016 očekávaly nejvyšší ztráty. Vzhledem k neočekávanému oslabování amerického dolaru letos jüan ve srovnání s ním posílil o 0,3 %, výrazné ztráty 3,5 % však zaznamenal proti obchodně váženému koši CFETS RMB Index, kde poklesl na hodnotu 97,36. Analytici z Credit Suisse Group AG, Ray Farris a Trang Thuy Le považují za opuštění stabilizačního závazku už jen devalvaci na úroveň 98, a označují proto měnovou politiku čínské centrální banky za nečitelnou. Udržování zahraničních investorů v nejistotě by podle jejich názoru mohlo být dokonce záměrné.  Čínská lidová banka se dlouhodobě snaží omezit větší objemy spekulací ať už na pokles či posílení renminbi.

Hlavní odborník na Čínu v UBS Wealth Management Hu Yifan nabízí jiné vysvětlení, podle jeho názoru je čínský index CFETS natolik nesrozumitelný a nepřesvědčivý, že jej zahraniční investoři zkrátka nerespektují a to již pouhé čtyři měsíce od jeho zavedení. Index je postaven na statistice čínského obchodu s třinácti partnery a aktuální kurzy jsou převzaty z referenčních kurzů centrální banky. Americkému dolaru (USD) je přiřazena váha 26,4 %, následován je eurem (EUR) s 21,4 % a japonským jenem (JPY) s 14,7 %. Někteří analytici vážení indexu zpochybnili. Nejsou do něj například zařazeny měny  Jižní Koreje či Tajwanu, kteří pro Čínu představují čtvrtého a pátého největšího obchodního partnera a index navíc neodráží strukturu čínského zahraničního dluhu. „Banky a brokeři se zdráhají nabídnout svým klientům produkty navázané na CFET index, jelikož není zcela jasné do jaké míry, je tento zásadní pro vývoj měnové politiky čínské centrální banky,“ prohlásil Cliff Tan, vedoucí výzkumu výzkumu globálních trhů v Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ Ltd.

Pro Khoon Goha je nyní největším nebezpečím, že by další devalvace jüanu mohla přimět ostatní exportní ekonomiky v jihovýchodní Asii k oslabení vlastních měn, tak aby zůstali ve srovnání s Čínou konkurenceschopné. Poté co došlo v srpnu minulého roku k prudké devalvací čínského jüanu, začalo se spekulovat o začátku globální měnové války. Pokud se čínská měna dostane na indexu CFETS pod úroveň 95–96, může to vyvolat depreciační vlnu minimálně v regionu jihovýchodní Asie, uzavírá své úvahy analytik.

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.