Guvernér ČNB Miroslav Singer v úterý uvedl, že „není příliš horlivým zastáncem“ dalšího snížení benchmarkové sazby, která již tři roky dosahuje 0,05 %. Viceguvernér Mojmír Hampl se ve středu vyjádřil podobně. Podle něj mají záporné úrokové sazby vysoké náklady a jako nástroj měnové politiky nabízejí málo výhod, uvedla napsala agentura Reuters.
„Banky dříve nebo později zasáhne vliv nízkých úrokových sazeb a hrozí, že lidé začnou vybírat peníze z účtů,” uvedl Singer na obchodním fóru v Praze. „Využití monetárních nástrojů s neomezeným potenciálem, jako je směnný kurz či kvantitativní uvolňování, je mnohem výhodnější.“
Česká debata o dalších možných monetárních stimulech následuje kroky významných centrálních bank po celém světě, které se pokoušejí podpořit růst spotřebitelských cen a zabránit přílivu kapitálu. Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi a guvernér Bank of Japan Haruhiko Kuroda se připojili ke svým protějškům v Dánsku, Švédsku a Švýcarsku a schválili úrokové sazby pod úrovní nuly.
Investoři na trzích s deriváty vsázejí na další monetární uvolňování od okamžiku, kdy Česká národní banka na svém zasedání 4. února prodloužila režim devizových intervencí nejméně do roku 2017. Bankovní rada rovněž diskutovala, zda je ke zmírnění důslednou rozšíření monetární stimulace v eurozóně zapotřebí v České republice zavést záporné úrokové sazby. Centrální bankéři v Praze vnímají opatření v eurozóně jako rizikový faktor pro jejich snahu zvýšit míru inflace ke stanoveném dvouprocentnímu cíli.
FRA (forward-rate agreement) kontrakty na českém trhu rostly. Nejnovější komentáře od členů rady ČNB snížily očekávání investorů, že ceny půjčování peněz poklesnou.
