České ekonomické výhledy: Možné dopady pandemie COVID-19 do ekonomiky a finančních trhů

12:12 | E V | Diskuze

Možné dopady pandemie COVID-19 do ekonomiky a finančních trhů.

Ilustrativní obrázek
Foto: public

Pandemie koronaviru typu COVID-19 drtí finanční trhy hlavně kvůli obavám z dopadu do reálné ekonomiky. V současné panice mají všechny makroekonomické predikce jen velmi přibližné a hrubé kontury. Směr dopadu je jasný, pokus o kvantifikaci naopak vůbec. Přesto se v předkládaném reportu pokoušíme současnou situaci primárně z expertního pohledu ohodnotit. Je jasné, že dopady do růstu globální i české ekonomiky budou výrazně negativní, koruna slabší, sazby nižší. Předpokladem je poměrně rychlé zotavení ekonomiky po zdolání nákazy (scénář „V“ či „U“ podle rychlosti zotavování). Rizikovým scénářem je “W“, tedy návrat koronaviru na podzim.

 

Pandemie COVID-19 bude mít závažné hospodářské důsledky

Dokud se epidemie koronaviru držela uvnitř hranic pevninské Číny, nechávalo to finanční trhy v klidu. Zlomem byl 24. únor, kdy počet nově nakažených v daný den mimo Čínu překonal počet nově nakažených uvnitř Číny. V tu dobu bylo jasné, že se bude jednat o globální problém. Situace pak vygradovala 11. března, kdy Světová zdravotnická organizace vyhlásila globální pandemii koronaviru. Obě tato data spustila výprodej na akciových a komoditních trzích a úprk k aktivům bezpečného přístavu.

Je zřejmé, že zaváděná opatření v podobě uzavírání hranic, zavírání regionů, měst, konkrétních sektorů i továren se projeví ve znatelném výpadku produkce. Růst globální ekonomiky snižujeme na 2,4 %. Hlubokou kontrakci lze za Q1 20 očekávat zejména v případě Číny a Jižní Koreje, Q2 20 bude zdrcující pro Spojené státy, Německo, Francii, Velkou Británii či Itálii. Růstový profil by měl odpovídat „V“ či „U“, tedy očekáváme po stabiliaci situace po vypořádání se s koronavirem oživení. Rizikovým scénářem je „W“, kdy by přišla ještě podzimní vlna epidemie. Centrální banky konají s cílem zmírnit paniku a udržet stabilitu finančních a bankovních systémů. Cílenější a tedy účinnější podpora musí a již začíná přicházet od fiskální politiky.

 

Tuzemská ekonomika na tom bude obdobně – růst bude citelně nižší, za současné situace pouze těsně nad nulou (0,4 %), měnové podmínky primárně změkčí oslabující koruna, centrální banka bude pokračovat ve snižování sazeb; na březnovém zasedání předpokládáme pokles hlavní reposazby o dalších 50 bb. Zároveň počítáme s fiskálním, stimulem ze strany vlády v rozsahu jaký nastínil premiér, tedy 100 mld. CZK přímé podpory a 900 mld. CZK ve formě garancí.


Podrobnější komentář k aktuální situace, revizím makroekonomických vyhlídek a očekávaní, pokud jde o finanční trhy globální i tuzemské, diskutujeme ve zbytku této publikace. Je ale jasné, že platnost prognóz je výrazně časově omezena a bude se odvíjet od toho, jaké nové informace budeme každý den dostávat.

 

Vnější prostředí a předpoklady prognózy 

Globální ekonomiku čeká zpomalení

 

Světová ekonomika a finanční trhy musí v současné době čelit hned dvěma šokům na ráz. Jedním z nich je pandemie koronaviru, druhým výrazný propad cen ropy. Odhad růstu globální ekonomiky pro letošní rok jsme proto z původních 3,0 % revidovali na 2,4 %. To je nejnižší dynamika od roku 2009. Zároveň se výkon světové ekonomiky podle naší prognózy dostane pod úroveň 2 %, což je definice značící globální recesi. Nepříjemné je i to, že oba šoky přišly ve chvíli, kdy byl růst velkých ekonomik již tak dost křehký a centrální banky neměly k dispozici dostatečný prostor pro snižování sazeb.

Průběh dopadu koronaviru v rámci světové ekonomiky nebude rovnoměrný. V Q1 20 očekáváme největší propad v Číně a Jižní Koreje, v Q2 20 pak v USA, Německu, Francii, Velké Británii a Itálii. Vhledem k tomu, že vlády volí strategii razantních opatření, která by zabránila šíření viru i za cenu výrazného zpomalení ekonomik, očekáváme po razantním propadu růstu opětovné oživení ve tvaru „V“, popřípadě „U“. To znamená výrazný propad, následovaný rychlým růstem. Vyloučit nelze oživení typu dvojité „W“, pokud by se koronavirus s příchodem zimních měsíců vrátil. Vzhledem k tomu, že virus má povahu spíše chřipkového charakteru, očekáváme, že s jarními měsíci odezní. Riziko jeho návratu však vyloučit nelze.

Typickým příkladem oživení „V“ by měla být Čína. Tam se v Q1 výrobní činnost na dva týdny zastavila téměř úplně, následně země využívala zhruba polovinu výrobních kapacit, což se projevilo v drastickém propadu předstihových indikátorů i exportní aktivity. Odhad růstu HDP pro Q1 jsme proto postupně revidovali z 6,4 %, která jsme očekávali na začátku roku, až na současná 2 %. Výrobní aktivita v Číně se postupně stabilizuje, přičemž její úplnou normalizaci očekáváme v dubnu. Za celý letošní rok očekáváme dynamiku HDP na 4,5 %, příští rok pak už opět na úrovni 6,4 %. Z vývoje v Číně je také patrné, jaký časový průběh lze u pandemie očekávat. Je to zhruba 10-30 dní, než denní přírůstek nových případů dosáhne vrcholu, a dalších 4-6 týdnů, než se počet případů stabilizuje.

Německo a Itálii zastihl koronavirus už v tak složité ekonomické situaci. Obě ekonomiky podle naší prognózy čeká několik čtvrtletí poklesu hospodářského růstu za sebou. Výsledkem pak bude propad ekonomiky eurozóny v letošním roce o 0,7 % a její růst o 1,2 % v roce příštím. Největší pokles dynamiky HDP čekáme v Q2 20 (-5,7 % q/q anualizovaně). V červených číslech ale HDP zůstane i v Q3. V závěrečném čtvrtletí pak už očekáváme solidní růst. Ve Spojených státech jsme v H2 očekávali nástup recese. Náš celoroční odhad jsme tak revidovali pouze mírně (z 0,9 % na 0,7 %). Rozložení vývoje však bude jiné, než s čím počítal náš původní scénář a v zásadě se nebude lišit od průběhu v eurozóně, tj. největší propad v Q2 (-5,7 % q/q anualizovaně), mírný v Q3 a následný růst v Q4.

Pozornost padajících finanční trhů se upírá na centrální banky, od kterých trhy očekávají pomoc. Vzhledem k povaze současného šoku však měnová politika není nejúčinnějším nástrojem, ale je správné, že na tento šok reaguje expanzivně. Americká centrální banka snížila 15. března úrokové sazby o 100 bazických bodů na 0,00 – 0,25 %. Zároveň oznámila nákup cenných papírů v objemu 700 mld. USD, snížení povinných minimálních rezerv a rozšíření úvěrů pro banky. Nabídla také dalším centrálním bankám swapové linky pro zajištění dolarové likvidity po celém světě. K takovémuto kroku přistoupila naposledy v roce 2008. Centrální banka tak využila prakticky celé portfolio nástrojů, které má k dispozici. Dalším opatřením by mohlo být snížení sazeb do záporného teritoria, k čemuž Fed zatím nepřistoupil nikdy v historii, nebo rozšíření nákupů cenných papírů.

V našem základním scénáři předpokládáme, že úrokové sazby zůstanou beze změny po zbytek letošního roku i v roce příštím. Důvodem bude kromě současného hospodářského propadu i inflace pod cílem americké centrální banky. Tam jí stlačí pokles cen způsobený výpadkem poptávky i propad cen ropy. Ceny ropy očekáváme letos v průměru na 30 USD/barel, na konci roku pak na úrovni 40 USD/barel. Dlouhodobé úrokové sazby už nemají podle našeho názoru příliš kam padat. Již nyní v sobě zahrnují extrémně pesimistický výhled pro dlouhodobý hospodářský růst. Podpořit domácí ekonomiku se rozhodla i ECB. Ta za velmi výhodných úrokových podmínek spustila program TLTROIII, což by mělo posílit likviditu bankovního systému.

Do konce letošního roku bude také navýšen program nákupů aktiv o 120 mld. EUR. Bankám pak uleví dočasné snížení nároků na kapitál, dokud nebude situace kolem koronaviru vyřešena. Trhům to ale nestačí a stále ve svých cenách zahrnují očekávání dalšího snížení úrokových sazeb. To by podle naší prognózy mělo přijít v červnu. V tu dobu se inflace v eurozóně bude pohybovat kolem nuly.

Pomoc postiženým ekonomikám by měla přijít především od místních vlád a fiskální politiky. Evropská komise navrhuje, aby se na všechny výdaje spojené s koronavirem nevztahovala fiskální pravidla. Itálie již oznámila, že na pomoc postiženým firmám a občanům uvolní 25 mld. EUR, z čehož 20 mld. EUR, čili 1,1 % HDP, bude financováno z deficitu státního rozpočtu. Francie přijala podobná opatření v rozsahu „několika“ miliard EUR, Španělsko se chystá ke stejným krokům v závěru tohoto týdne. Německá vláda je připravena prostřednictvím státem vlastněné banky KfW napumpovat do ekonomiky 550 mld. EUR. Prostředky by měly směřovat na výplaty mezd zaměstnancům, kteří by jinak museli být propuštění, měl by být zřízen fond na podporu investic, plánovány jsou daňové úlevy, některé firmy by do své správy mohl převzít stát. Finanční trhy potěšil i Donald Trump, jehož balíček na pomoc ekonomice by mohl mít hodnotu až 1 trilionu dolarů.

 

Makroekonomická prognóza ČR


Koronavirus podlomil ekonomice kolena

 

Česká ekonomika se v březnu vlivem opatření proti rychlému šíření viru SARS-CoV-2, následného poklesu vnější poptávky a propadu důvěry otočila z růstu do poklesu. Předpokládáme, že propad bude pokračovat do druhého čtvrtletí, a poté přijde stabilizace a oživení. Ekonomika nyní pravděpodobně prochází recesí. Doba trvání epidemie a opatření na zpomalení jejich šíření je klíčovou neznámou. 

Po nádechu průmyslu na začátku roku přichází propad První dva měsíce nového roku ukázaly šanci na blízké zlepšení situace výrobního sektoru. Průmyslová výroba vzrostla a zlepšily se předstihové indikátory. Pokrčoval i solidní růst maloobchodních tržeb. Pro letošek jsme v předchozí prognóze počítali s pomalejším růstem spotřeby domácností. Nicméně situace domácností měla zůstat stále velmi příznivá s ohledem na očekávané tempo růstu mezd mezi 5-6 %. Slabým místem výhledu na letošní vývoj ekonomiky byla slabší zahraniční poptávka a potažmo vývozy. V souhrnu jsme počítali pro letošek s růstem domácí ekonomiky o 2 %.

V průběhu března bylo zřejmé, že ekonomika prožívá výrazný šok, který zároveň zhorší její výhled na nejbližší období. Tento šok vyvolaný epidemií koronaviru pocítí ekonomika několika kanály. V první fázi ekonomika pocítí nabídkový šok v podobě narušení obchodně dodavatelských vztahů. Pozitivním nabídkovým šokem je pak pokles cen komodit zejména ropy, ačkoliv jeho efekt může být výrazně omezen nárůstem cen meziproduktů.

Následně přichází šok v podobě poklesu zahraniční poptávky. Pro letošek očekávaná slabost zahraniční poptávky se tak ještě více prohloubí. Dalším klíčovým šokem je reakce domácí politiky, která ve snaze zpomalit šíření koronaviru vyhlásila nouzový stav a výrazným způsobem omezila veřejné shromažďování a pohyb obyvatelstva. Řada firem omezí svou činnost z vlastního rozhodnutí. K takovým podnikům patří i automobilky, tedy páteř české ekonomiky. Epidemie COVID-19, zprávy o potenciálních dopadech a reakce politik navíc vedou k propadům očekávání ohledně budoucího vývoje ekonomiky. Investiční aktivita krátkodobě propadne. V případě nezbytných statků bude docházet ke snižování stavu zásob, naopak u zbytných statků zřejmě dojde k nahromadění zásob. V případě hlavního vývozního artiklu ČR tedy automobilů lze očekávat krátkodobý propad exportu.

V novém scénáři počítáme s tím, že ekonomika eurozóny a potažmo ČR pocítí většinu negativního šoku v průběhu března a dubna. Ke konci prvního čtvrtletí ekonomika začala klesat a v poklesu zůstane celé druhé čtvrtletí. Předpokládáme, že přijatá vládní opatření omezující sdružování a pohyb obyvatel budou v průběhu druhého čtvrtletí postupně ukončována. Nejvíce zasažen bude sektor služeb, jehož provoz je v některých případech zakázán či výrazným způsobem omezen. Jedná se zejména o kulturu a vzdělávání, stravování a ubytování, doprava a cestovní ruch. Výrobní sektor pocítí pokles poptávky a současně snížení počtu pracovníků vlivem karantény. V době tvorby prognózy byly oznamovány plány na výrazná omezení provozů českých automobilek, tedy klíčového segmentu českého průmyslu s podílem poblíž 9 % na HDP.

V našem hlavním scénáři v tuto chvíli pracujeme s mezikvartálním poklesem ekonomiky o cca 1 % ve druhém čtvrtletí, následovaným stabilizací ve čtvrtletí třetím. V tom případě by ekonomika v letošním roce rostla tempem 0,4 %. Nejvíce zasaženy by byly výše uvedené oblasti služeb.


Předpoklad délky trvání preventivních omezení je zásadní. Pokud by opatření omezující výrazně ekonomiku trvala déle než čtyři měsíce, celoroční tempo HDP by velmi pravděpodobně bylo v záporu. Ovšem klíčový je i předpoklad o rozsahu omezení pro jednotlivé sektory. Delší omezení výroby v automobilkách po dobu dvou a více měsíců s logickým dopadem na všechny dodavatele by pravděpodobně stáhlo rovněž celoroční výkon ekonomiky do záporných čísel. Zastavení výroby v auto-průmyslu na dva měsíce by stáhlo celoroční výkon ekonomiky o více než dva procentní body dolů.

 

Nižší růst ekonomiky znamená vyšší nezaměstnanost

Pro letošek jsme s ohledem na ekonomické zpomalení už v naší lednové prognóze počítali se zvýšením míry nezaměstnanosti. Nižší růst ekonomiky implikuje vyšší nezaměstnanost, jejíž odhad jsme pro letošek zvýšili o 0,4 pb na 3,4 %. Z hlediska trhu práce jsou nejvíce ohroženi živnostníci a agenturní pracovníci. V případě zaměstnanců by období karantén nemělo vést k výraznějšímu propouštění, k čemuž by měly napomoci i chystaná vládní opatření. V řadě oborů například v IT či dopravě mohou firmy pociťovat ještě větší nedostatek zaměstnanců než před epidemií, ale v řadě případů půjde proti tomuto nedostatku klesající poptávka.


Pomalejší výkon ekonomiky povede postupně i k pomalejšímu růstu mezd, ale promítne se zpožděním. Platy ve veřejné sféře porostou podle plánu. V soukromé sféře a zejména ve službách postižených epidemií bude znát tlak proti růstu mezd, který bude zaměstnanci v této extrémní situaci lépe akceptován. V průměru pro letošní rok čekáme tempo růstu průměrné mezd lehce pod 6 %, ale v příštím roce pouze 3,3 %.

 

Inflace bude po nárůstu brzdit

Inflace na začátku roku akcelerovala a zdálo se, že v průběhu nejbližších měsíců pravděpodobně dosáhne 4 %. Následný prudký pokles cen ropy tuto pravděpodobnost výrazně snížil. Cenový vývoj budou letos ovlivňovat protichůdné vlivy. Naši prognózu průměrné míry inflace jsme pro letošek jen nepatrně snížili na 2,9 %. Inflaci v první polovině roku budou navyšovat vyšší spotřební daně a regulované ceny. Ve směru vyšší inflace bude působit slabší koruna. Naopak směrem dolů bude inflaci stahovat pokles cen komodit v čele s ropou.

V nové prognóze ovšem počítáme s korunou poblíž 26,0 CZK/EUR ve druhém a třetím čtvrtletí letošního roku. Pokud by koruna měla setrvat na úrovních nad 27,0 CZK/EUR, kam se dostala v průběhu března, či oslabovat dále, inflace může atakovat 5 %. Nicméně vývoj kurzu koruny je v tuto chvíli velmi nejistý. Zřejmé také není, jakým způsobem se slabá koruna v takto turbulentní době bude přenášet do spotřebitelských cen. V některých položkách spotřebitelského koše jako jsou potraviny, drogerie, léky atp. nyní dochází ke krátkodobému nárůstu poptávky. V případě zbytnějšího zboží jako je oděv a obuv, nábytek a zařízení pro domácnost či rekreaci či sport poptávka naopak poklesne. V případě elektroniky lze najít důvody pro růst i pokles poptávky. Segment dopravy a zejména prodej aut pravděpodobně klesne dramaticky. Celkově lze v průměru očekávat pokles domácí poptávky, který by měl působit ve směru cenového poklesu. Pokud se nastalá situace bude blížit našemu základnímu scénáři, pak by inflace měla nyní zrychlit směrem k 4 % a v horizontu jednoho roku směřovat pod 2 %. Ve směru nižší inflace bude opět silně působit deflační vnější prostředí a nižší domácí ekonomický růst.

 

Toto není konec světa

Světová ekonomika prožívá šok, který je v řadě ohledů jistě unikátní. Nicméně nezdá se, že by z pohledu zdravotnického šlo o nezvladatelný šok. Pesimistické odhady vývoje ekonomiky nyní sklouzávají hluboko do záporu, ale je třeba důrazně připomenout, že jde často o velmi hrubě odhadnutá čísla stojící na silných předpokladech. Česká ekonomika pocítila šok epidemie v relativně velmi komfortní situaci, kdy sice její růst zpomaloval, ale stále byl pravděpodobně lehce nad svým potenciálem. Nezaměstnanost je extrémně nízko. Měnová politika má prostor pro reakci standartními nástroji, přičemž oslabení koruny přináší výrazné měnověpolitické uvolnění. Velký objem devizových rezerv mimo jiné dává prostor pro stabilizaci kurzu v případě, že by docházelo k většímu odlivu kapitálu ze země. Fiskální politika by měla reagovat expanzivně, nicméně z dosavadní reakce vlády není zřejmé do jaké míry tak jednat bude. Prostor pro fiskální expanzi je ovšem, jak uvádíme v další kapitole, značný. Pravděpodobnost, že česká ekonomika nyní vstoupila do recese, je velmi vysoká. Ale pokud opatření proti epidemii ve druhém čtvrtletí ustoupí, oživení může být relativně výrazné. Klíčové je, zda tento šok nevyvolá ve světové ekonomice sekundární dopady související například s nadměrným zadlužením v době velkého poklesu cen aktiv. Prozatím, zdá se, k takové situaci nedochází. Nicméně turbulentní vývoj cen na světových trzích je důvodem k opatrným závěrům.

 

Fiskální politika: strmý propad daňových příjmů 

Státní rozpočet skončil za první dva měsíce v nejhorším deficitu v moderní historii země zejména kvůli slabšímu výběru daní. Již před vypuknutím krize spojené s koronavirem jsme očekávali propad státního rozpočtu na 60 mld. CZK. Aktuální námi prognózované zpomalení ekonomiky však podle našeho názoru ještě výrazně prohloubí výsledný deficit veřejných financí.


Ministerstvo financí již představilo program bezúročných úvěrů pro malé a střední podniky a navrhlo některé další daňové opatření a úlevy. Nově také bylo oznámeno 100 mld. CZK na přímou podporu ekonomiky a 900 mld. CZK na nepřímou podporu skrze garance státu. Prozatím však postrádáme konkrétní místa, kam by měly prostředky jít. Nicméně hlavní fiskální balíček má být představen až koncem dubna s novou makroekonomickou prognózou Ministerstva financí. Ten podle nás bude směřovat hlavně na investiční stranu rozpočtu. Zároveň byl oznámen odklad většiny armádních zakázek, které měly být letos realizovány, a prostředky vyhrazené pro tyto účely budou přesunuty na podporu ekonomiky. Na druhou stranu realizace investic zůstává v ekonomice s vyčerpanými kapacitami problematická i přes dopad koronaviru. Jejich účinek tak bude pravděpodobně omezený.


Na základě našeho odhadu citlivosti daňových příjmů na růstu HDP a námi prognózovaném zpomalení ekonomiky tak očekáváme prohloubení deficitu státního rozpočtu na 150 mld. CZK (oproti původnímu plánu ministerstva 40 mld. CZK) zejména kvůli nižším daňovým příjmům než vyšším výdajům. V menší míře očekáváme i výpadek daňových příjmů municipalit a horší hospodaření zdravotních pojišťoven skrze nižší výběr pojistného. Rizika naší prognózy vidíme směrem k horšímu výsledku hospodaření. Velkou otázkou zůstává velikost diskrečních opatření vlády na výdajové straně státního rozpočtu, která mohou dále prohloubit námi odhadovaný deficit.

Celkově tak očekáváme pro tento rok prohloubení deficitu veřejných financí podle metodiky ESA2010 na 2 % HDP, což je téměř o dva procentní body více, než jsme předpokládali v naší lednové prognóze před vypuknutím současné krize.

 

Rizika: Epidemie převálcovala brexit a obchodní války

Hlavní rizika prognózy souvisejí s pandemií SARS-CoV2:


 Trvání epidemie bude delší a opatření potrvají déle než do Q2. V takovém případě by ekonomika mohla projít hlubší recesí než v roce 2009.


 Zotavení po epidemii bude pomalé. Je možné, že šok z epidemie povede k velmi pomalému oživení vnější a potažmo domácí ekonomiky. Poptávka po některých statcích, jako jsou například automobily, může být dále odkládána z důvodu nejistoty.


 Koruna zůstane slabší. Pokud koruna nebude posilovat tak jak očekáváme, inflace by pravděpodobně snižovala výrazně pomaleji, než očekává naše prognóza. 

Zdroj:František Táborský, Komerční banka
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Prabos získal zakázku pro českou policii v hodnotě 161 mil. Kč

Ilustrativní obrázek

Trh s ojetinami po krizi znovu ožívá

Ilustrativní obrázek

Pátek na trzích: Data z trhu práce v USA, jednání OPEC+ či čtvrteční ECB

Ilustrativní obrázek

Bleskovka 5.6.2020

Ilustrativní obrázek

Firmy si pozitivní komunikací při pandemii udržely zákazníky

Ilustrativní obrázek

Měsíční předpovědi: Update: Ekonomika si osahává dno a inflace brzdí



Čti více
Ilustrativní obrázek

Index DAX výrazně posiluje

Ilustrativní obrázek

Akcie na Wall Street nakonec zavřely mírně v červených číslech

Ilustrativní obrázek

Komentář BHS ke zdražování benzínu a nafty

Ilustrativní obrázek

Frankfurtská burza oslabuje

Ilustrativní obrázek

Asijské trhy spíše mírně posilují

Ilustrativní obrázek

Americké indexy uzavřely opět v kladném teritoriu

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.