Česká statistika slaví sté narozeniny

13:13 | M Z | Diskuze

Český statistický úřad slaví v  lednu 100 let své existence.

Ilustrativní obrázek
Foto: Český statistický úřad


Jeho prvním předchůdcem byl Státní úřad statistický založený 28. ledna 1919, a to zákonem o státní statistické službě. Prvním předsedou se stal Dobroslav Krejčí, jenž byl hlavním autorem zmiňovaného zákona.

 Státní úřad statistický (SÚS) vznikl pouhé tři měsíce po založení samostatného Československa, což dokazuje, jakou důležitost přikládali statistice představitelé nové republiky. Nevznikl však ve vzduchoprázdnu. Dobrým základem mu byl jak institucionálně, tak personálně Zemský statistický úřad Království českého ustanovený českým zemským sněmem v roce 1897. Jeho působnost byla nicméně omezena pouze na Čechy, protože Markrabství moravské mělo vlastní statistickou kancelář v Brně. Samostatnou statistickou kancelář v Opavě mělo i Vévodství slezské.
Zaměstnanci českého zemského statistického úřadu tehdy shromažďovali a publikovali informace především o zemědělství, veřejných stavbách, volbách do zemského sněmu, zemských daních a financích. Dále to byly policejní a vojenské statistiky a přehledy o institucích zřízených a placených ze zemských peněz, mezi které patřily nemocnice, vyučovací ústavy, muzea a knihovny.
 
Velké omezení představovala neexistence statistického zákona, který by ukládal povinnost poskytovat úřadu data
Samostatné zákony totiž byly v hab­sbur­ské monarchii přijaty pouze pro sčítání lidu, statistiky zahraničního obchodu, sčítání zemědělských a živnostenských závodů a statistiky vzájemného obchodu s Uhrami. Ostatní úseky statistiky byly odkázány na dobrovolné zpravodajství nebo úřední zápisy a výkazy určené pro nestatistické účely. Značným omezením byla i skutečnost, že sudetské okresy a obce odmítaly poskytovat údaje, dokud nebude přednostou zemského statistického úřadu jmenován Němec.
Přednostou úřadu byl jmenován Karel Kořistka, který se ale v roce 1900 této funkce vzdal. V roce 1905 se vedení úřadu ujal Dobroslav Krejčí. Ten jej vedl téměř 14 let, ale pouze jako náměstek přednosty, protože místo přednosty nebylo již nikdy z politických důvodů obsazeno kvůli výše zmíněnému požadavku, aby jím byl Němec.

Statistická příručka království Českého
Úřad zažil i politické zásahy, kdy se státní úřady rozhodly k nepublikování některých výsledků. Stalo se tak například v roce 1911, kdy pražské c. k. místodržitelství nesvolilo ke zveřejnění výsledků statistického šetření o cikánech v Čechách z let 1907–1909.

Nejvýznamnější publikací zemského statistického úřadu byla Statistická příručka Království českého (1909 a 1913), která přinášela výběr nejdůležitějších statistických dat o Čechách. Nepublikovaly se jen holé tabulky s čísly – již v této době byly výsledky statistických šetření analyzovány a opatřeny komentáři, které obsahovaly vysvětlení a hodnocení zjištěných údajů.
Už během první světové války se řada představitelů veřejného a odborného života v českých zemích věnovala otázkám budoucího uspořádání veřejného života a správy po jejím skončení, a to včetně statistiky. Ta byla chápána jako předpoklad fungování budoucího samostatného státu. O zařazení statistiky do těchto úvah se zasadil v roce 1915 Dobroslav Krejčí. Svoji představu o budoucím uspořádání statistické práce přednesl na konci tohoto roku ve své přednášce v České národohospodářské společnosti. Podařilo se mu ji poté přetvořit i do konkrétní podoby návrhu statistického zákona, kterého se ujal Karel Engliš, budoucí ministr financí a tehdy poslanec Revolučního národního shromáždění. Engliš, který pracoval na počátku 20. století čtyři roky s Krejčím v českém zemském statistickém úřadě, návrh přepracoval, značně zestručnil a zpřehlednil. Právě on byl 28. ledna 1919 v parlamentu předkladatelem zprávy, která byla téhož dne bez připomínek přijata. Za pozornost stojí, že současná státní statistická služba je i po sto letech organizována na principech, které vycházejí z tohoto zákona.

Založení Státního úřadu statistického v roce 1919 představovalo velkou kvalitativní změnu
Vývoj nového úřadu v prvních letech jeho existence nebyl zcela jednoduchý. Bylo třeba vybudovat novou organizační strukturu, najít vhodné prostory a zajistit technické vybavení, získat odborné pracovníky a především zahájit aktivní statistickou činnost. Dva roky po založení úřadu byla jeho organizace dokončena. Již v roce 1919 však jeho zaměstnanci dokázali vypracovat statistický materiál o válečných škodách pro československou mírovou delegaci a zahájit statistiku zahraničního obchodu.

Stejným zákonem, jímž byl statistický úřad zřízen, byla v roce 1919 ustanovena také Statistická rada státní, která měla funkci poradního a usnášejícího orgánu. Podle téhož zákona byl Státní úřad statistický také orgánem výkonným. Z hlediska kompetencí byly tehdy jak statistická rada, tak statistický úřad podřízeny bezprostředně ministerskému předsedovi. Předseda statistického úřadu měl být zároveň i předsedou statistické rady. Přestože statistická rada měla pouze poradní funkci, byla její usnesení pro statistický úřad závazná.
Od počátku vytvoření SÚS bylo jeho handicapem umístění pracoviště
Úřad fungoval postupně v různých budovách, často pro jeho účely nevyhovujících. Organizační problémy způsobovalo i to, že nesídlil na jednom místě, ale v řadě budov pronajatých v různých částech Prahy. Mnohonásobně se oproti předválečnému období zvýšil počet zaměstnanců. Zatímco v zemském statistickém úřadu pracovalo před první světovou válkou 37 osob, ke konci roku 1919 zaměstnával Státní úřad statistický již 220 pracovníků a o dva roky později, v roce 1921, dosáhl úřad maxima zaměstnanců v počtu 804 osob.
Prvním předsedou SÚS se stal Dobroslav Krejčí. Absolvoval právnickou fakultu české části Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Začínal jako advokátní koncipient, ale na počátku roku 1898 nastoupil do nově zřízeného Zemského statistického úřadu Království českého.

Veškeré grafické výstupy bylo zapotřebí v té době kreslit ručně.
Dobroslav Krejčí se zabýval vývojem české statistiky, dále se zaměřoval na hospodářskou a zemědělskou statistiku, národohospodářství a ústavní právo.
Již v roce 1919 ale rezignoval na funkci předsedy, jeho rezignace byla přijata v roce následujícím. Krejčí poté odešel na Vysokou školu zemědělskou v Brně, kde až do roku 1935 přednášel statistiku. V roce 1920 byl také jmenován řádným profesorem na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na Krejčího místo byl v roce 1920 jmenován František Weyr, který vedl úřad do roku 1929, kdy tuto funkci převzal Jan Auerhan.

Jednotlivé tematické statistiky se rozvíjely jako nezávislé celky
Nebylo nijak překvapivé, že zpočátku měly v úřadu převahu oblasti, ve kterých bylo možné využít předcházejících zkušeností. Dominantní bylo postavení demografické statistiky včetně sčítání lidu. Tradice předchozích zjišťování se projevila i ve statistice veřejných financí a zemědělské statistice. Mezi hospodářskými statistikami byla vzorově propracovaná statistika zahraničního obchodu a cenová statistika. Soustava statistických zjišťování se rychle doplňovala, ale například statistika vnitřního obchodu a statistika průmyslu se začaly rozvíjet později.

Jednou z hlavních zásad SÚS bylo se zjištěnými údaji seznamovat nejen odborníky, ale také širokou veřejnost. Základní publikací byla Statistická příručka Republiky československé. První vyšla již v roce 1920, další pak v letech 1925, 1928 a 1932. Na statistické příručky navázaly od roku 1934 pravidelné Statistické ročenky Republiky československé (poslední obsahovala data za rok 1937). V edici Československá statistika vycházely souborné výsledky soupisů a ročních výsledků zjišťování. Zprávy Státního úřadu statistického, které informovaly průběžně o zjištěných údajích, nebyly zpočátku tematicky vymezeny, později se rozdělily do 12 tematických řad.

Autor: Pavel Hortig

Zdroj:Český statistický úřad
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Volný Velký pátek mají Češi už počtvrté. Nejdelší velikonoční volno si v Evropě užijí Dánové, nejkratší naopak Albánci

Ilustrativní obrázek

Národní parky a CHKO

Ilustrativní obrázek

Nestlé po zrychlení růstu tržeb potvrdilo výhled pro rok 2019

Ilustrativní obrázek

Společnost Avast vydala výsledek svého hospodaření

Ilustrativní obrázek

Samsung má problémy s novým modelem Galaxy Fold

Ilustrativní obrázek

Ve firmách, v nichž působí OS KOVO, mají lidé nadprůměrné příjmy



Čti více
Ilustrativní obrázek

Asijsko-pacifické indexy ve čtvrtek převážně oslabovaly

Ilustrativní obrázek

Zámoří s mírnou ztrátou

Ilustrativní obrázek

Pražská burza v mírném zisku, Philip Morris bez dividendy -9%

Ilustrativní obrázek

Německý DAX se obchoduje v plusu

Ilustrativní obrázek

Asijsko - pacifický region na pozadí zveřejnění HDP v Číně smíšeně

Ilustrativní obrázek

Index Dow Jones uzavřel úterní seanci růstem o 0,26%.

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.