Centrální bankéři si nyní selhání nemohou dovolit. Větší korekce akciových trhů se nedá vyloučit, tvrdí guvernér norské centrální banky

12:15 | wa pe | Diskuze

Podle guvernéra norské centrální banky, Oysteina Olsena se nyní centrální bankéři po celém světě nacházejí v delikátní situaci. Nutnost opuštění extrémně uvolněné monetární politiky je bez debat, avšak příliš unáhlená rozhodnutí a neopatrné kroky by v tomto ohledu mohly mít výrazně negativní dopady.

Ilustrativní obrázek
Foto: Giuseppe Milo

Podle Olsena je nyní manévrovací prostor centrálních bankéřů značně omezený. Stále nízké úrokové sazby by nedovolily pružně reagovat na případné větší zemětřesení na akciovém trhu či prudké ochlazení ekonomiky. „Mohou se stát neočekávané věci, přičemž nabídnu varování, malé varování, že by to bylo velmi nešťastné načasování, pokud by nyní mělo dojít k většímu poklesu. To proto, že možnosti fiskální politiky jsou omezené a sazby jsou stále nízko“ uvedl Olsen po svém výročním projevu v Oslu. Podle guvernéra je potřeba, aby se banky připravily na budoucí potíže normalizací své měnové politiky.

Zatímco FED začal s pozvolným zvyšováním svých sazeb již na konci roku 2015, ECB signalizovala budoucí opuštění volné monetární politiky teprve v minulém roce a dokonce i představitelé Bank of Japan se nechávají slyšet, že desetiletí trvající stimulační opatření jednou musí skončit.  V případě Norska dojde v prosinci ke zvýšení sazeb poprvé za posledních 7 let. Olsen doufá, že normalizace monetární politiky bude dokončena dříve, než ekonomiku postihne větší pokles. „Posilující globální růst pomůže snížit riziko ostrých pohybů na akciových trzích, nicméně větší korekce se zatím nedá vyloučit,“ podotkl guvernér Olsen.

Výhled úrokových sazeb norské centrální banky podle prosincové zprávy o monetární politice

 

zdroj: Norges Bank

Stejně jako ve zbytku Evropy i Norsko v posledních letech zaznamenalo pokles nezaměstnanosti, nicméně inflace i nadále zůstává pod 2% hladinou, kterou by měla podle centrální banky dosáhnout teprve v roce 2020. Norsko si na rozdíl od většiny zadlužených rozvinutých ekonomik může ve fiskální oblasti přeci jen dovolit volněji dýchat. V případě poklesu ekonomiky se může spolehnout na svůj státní fond ve výši 1 bilionu USD, který byl vybudován s pomocí příjmů z prodeje ropy.  Přibližně 70 % jeho portfolia je ovšem alokováno na akciových trzích, případná korekce by tedy výrazně zredukovala i jeho hodnotu. Během evropské dluhové krize v roce 2011 fond ztratil hodnotu rovnající se asi 15 % ročního HDP Norska. Přestože od té doby byly jeho ztráty více než nahrazeny, nelze se spolehnout, že tomu tak bude i během příští krize, varuje Olsen.  

 

Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Tematické analýzy 17.12.2019

Ilustrativní obrázek

Hong: Predikce recese v USA, Německu, Francii a dalších zemích

Ilustrativní obrázek

Předseda Rady guvernérů Fedu J. Powell oznámil záměr nákupu dluhopisů ve snaze o zvýšení bilance

Ilustrativní obrázek

Dánský centrální bankéř z ECB: poslední stimulační opatření banky jsou disproporční a neefektivní

Ilustrativní obrázek

Komentář BHS ke krokům Evropské centrální banky

Ilustrativní obrázek

Tematické analýzy 11.9.2019



Čti více
Ilustrativní obrázek

Pražská burza ve světovém kontextu

Ilustrativní obrázek

Stát poskytne skupině ČEZ úvěr na stavbu nového bloku v Dukovanech, oznámil premiér ČR A. Babiš

Ilustrativní obrázek

Německý DAX roste

Ilustrativní obrázek

Pražská burza v plusu

Ilustrativní obrázek

Akciové trhy - denní zpráva 28.5.2020

Ilustrativní obrázek

Asijsko-pacifický region se ve čtvrtek obchodoval smíšeně

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.