Budoucí světové velmoci skupují zlato. Nic nového pod sluncem, tvrdí ekonomové

21.03.2016 07:21 | wa pe | Diskuze

Kanadská centrální banka nedávno oznámila, že prodala veškeré investiční zlato ve svém držení a přechází na likvidnější aktiva. Následuje tak další centrální banky světa, které se nyní od žlutého kovu odvracejí. Jak si tedy vysvětlit mimořádný čínský hlad po zlatě?

Foto: Golden Gate

Doby zlatého standardu, kdy národní měny byly kryty žlutým kovem v trezorech centrálních bank jsou již dávno minulostí a mnoho zemí se ho zbavuje ve prospěch výnosnějších aktiv. Na čele tohoto vývoje je mimochodem i Česká národní banka. Podle údajů organizace World Gold Council byl v roce 2015 poměr zlata v držení české centrální banky vůči jejím devizovým rezervám asi jen 0,8 %. V tomto ohledu nás předběhlo již jen Maďarsko, Trinidad a Tobago a už zmíněná Kanada. Ještě v padesátých letech měla Kanada v držení více jak 1000 tun zlata, na přelomu tisíciletí to bylo již jen 46 tun a dnes nepatrných 77 uncí.    

Zdůvodnění kanadské centrální banky je přitom dobře pochopitelné. Zlato držené ve své fyzické podobě je mnohem méně likvidní nežli například státní dluhopisy a náklady na jeho uskladnění a zabezpečení dosahují značných výšek, zlato navíc nepřináší průběžný výnos tak jako jiná aktiva. Jak si tedy vysvětlit v současnosti mohutné nákupy zlata některými zeměmi například Ruskem a především Čínou?

Možné vysvětlení neleží ani tolik v ekonomických teoriích a poučkách jako spíš mocenských ambicích zemí, které zlato houfně skupují. Zlato bylo po celá staletí kromě pocitu jistoty a stability také zdrojem moci a kontroly nad ostatními a to nejen na úrovni jednotlivců, ale i celých států. Jeden letmý pohled na mapu světových zlatých rezerv a vyvstane před námi poměrně dobře nápadná pravidelnost. Země, které mají v držení nejvíce zlata vůči svému HDP případně devizovým rezervám, tedy USA, Německo, Francie jsou či byly světovými velmocemi, na druhé straně poté máme Čínu a Rusko, které mají ambice se jimi opětovně či zcela nově stát. Detailněji se na tuto závislost podívali ekonomové z univerzity ze Santa Cruz Joshua Aizenman a Kenta Inoue, kteří  sledovali korelaci mezi držbou zlata a globálním vlivem především u zemí, jejichž měny hrály v minulosti roli klíčovou roli ve světovém obchodu.

Kromě aktuálního ekonomického hegemona Spojených států analyzovali například ještě v 17. století nesmírně důležité Nizozemí, které v té době kontrolovalo asi polovinu globálního obchodu. Dnes drží Nizozemí 10. největší zlaté rezervy, což je v ostrém kontrastu s jeho populaci 17 milionů občanů. Bývalé evropské imperiální mocnosti, jako jsou Německo, Itálie, Francie, Rusko a Velká Británie jsou všechny mezi 20 největšími držiteli zlata na světě. 

Pozorování navíc nemusíme omezovat pouze na země Západu, kupříkladu Japonsko, které ještě nedávno disponovalo druhou největší ekonomikou na světě a v druhé světové válce mělo ambice přímo ovládnout celou jihovýchodní Asii a Pacifik má aktuálně deváté největší zlaté rezervy na světě.

Na druhou stranu země v historii tradičně ovládané silnějšími sousedy dnes ve zlatu příliš mnoho zalíbení nemají. Na konci žebříčku můžeme najít například Finsko společně s Argentinou a Bolívií nebo například Irsko a postsovětské republiky Litvu a Lotyšsko.  

Zmíněná korelace velmocenských ambicí a množství zlatých rezerv se podle výzkumníků týká i nastupujících mocností Indie a Číny. Obě asijské země v současnosti nakupují stále větší množství zlata úměrně k tomu jak roste jejich podíl na světové ekonomice. Indie je na žebříčku na jedenácté pozici s 557 tunami zlata, zatímco Čína je již pátá s 1 762 tunami.

Zjištění akademiků ze Santa Cruz nám však stále neodpovědělo na otázku, zdali je i v dnešní době nutné mít svůj trůn globální hegemonie vyrobený ze zlata. Kanadští ale i čeští centrální bankéři si očividně myslí, že je to jen historický přežitek.

 

Líbil se vám tento článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články

Antofagasta zvýšila produkci zlata i mědi

Cena mědi reaguje na ekonomická data z Číny růstem

Ilustrační foto

Nejrychlejším tempem shromažďuje zlato Rusko, Česku se zásoby naopak tenčí

Jaký je další možný vývoj ceny zlata?

Uzavření amerických trhů: Index Dow -0,13 % na 21611,78 bodech

Cena zlata: Technická analýza 20.7.2017



Čti více

Uzavření amerických trhů: Index Dow +0,15 % na 21830,31 bodech

Twitter bude nabízet placenou reklamu pro malé firmy

Analytici z Citigroup snížili doporučení pro akcie Helmerich & Payne

Akcie nemocnic v USA posilují po dalším neúspěšném pokusu zrušit Obamacare

Analytici z Tudor Pickering snížili doporučení pro akcie Methanex

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.