Komuniké ze zasedání poskytlo nový pohled do uvažování členů rady. Vyhlášení zopakovalo, že rozhodnutí vycházelo ze zvažování rizika inflace, zhoršujících se vnějších podmínek, ale menších domácích ztrát a všeobecné nejistoty kolem makro prostředí. Zatímco zdůvodnění hlasů pro zpřísnění se ve zprávě neobjevilo (stejně jako ve zprávě z předešlého zasedání), vyšší než očekávaná skrytá inflace v únorovém IPCA-15 vykázala (meziročně 10.71% oproti očekávaným 10.52% a předešlým 10.67%), v kombinaci s rostoucím výhledem inflace, zůstávají hlavní příčinou. Rada zůstává vychýlena na konzervativní stranu, možná čeká na výraznější zpomalení inflace, než začne debatovat o strategii uvolňování.
Podle našeho názoru rozštěpení hlasování nepřiměje trh vstřebat v dohledné době zvýšení sazeb, naopak dává přednost politice uvolňování. Očekávání, že by Copom zahájil monetární uvolňování v srpnu, se nezdá vzhledem k udržitelnému momentu inflace pravděpodobné. Nicméně výraznější zhoršení nadcházejících výsledků založené na zpomalení makroekonomiky a domácí situaci, výrazném oslabení pracovního trhu, které by snížily možnost překvapivého zvýšení inflace a zrychlily tempo očekávaného poklesu inflace, by mohly posunout náš názor na načasování prvního snížení sazeb ECB. Minulý týden se propadl smíšený PMI a služby a pomohly stále pesimističtějšímu výhledu růstu. Překvapivé lednové zvýšení průmyslové výroby (meziměsíčně 0-4% proti výhledu -0.4%) by bylo dobré vnímat jako ojedinělý případ. Zpráva ze zasedání zveřejněná 10. března by mohla být vodítkem k odhadu dalších kroků BCB.
