Bohatý chudému nevěří a také ho nevidí, neslyší a nemluví s ním...

06:00 | wa pe | Diskuze

Pokud se někdy cítíte v přítomnosti výrazně majetnějších lidí přehlíženi či ignorováni, dost možná to není jen dojem vyvolaný vlastním nízkým sebevědomím.

Foto: Anderson Mancini

Výzkumy psychologů související s rozevíráním se nůžek společenské nerovnosti dokládají, že lidé s vyšším sociálním postavením věnují těm méně šťastným pramálo pozornosti. V rámci pozorování rozhovorů dvou navzájem neznámých lidí výzkumníci zjistili, že osoby s vyšším sociálním statusem vůči svým partnerům v diskuzi vysílali méně signálů pozornosti jako smích či jemné pokyvování. Kromě toho byli více náchylní k vyjadřování lhostejnosti a náhlému přerušení hovoru, případně se dívali takzvaně skrz svého partnera. Toto chování se navíc neprojevovalo pouze u bohatých či superbohatých vůči řekněme příslušníkům střední třídy, ale pokračovalo v rámci společenské pyramidy níže. Stejně tak měli lidé s průměrným platem tendenci ignorovat osoby z nízkopříjmových vrstev.

V roce 2008 vědci z amsterdamské a kalifornské univerzity studovali pár neznámých, kteří si navzájem popisovali své těžké životní krize například rozvod či smrt partnera, nemoci atd. Ukázalo se, že lidé majetnější a mocnější zlehčovali utrpení chudších a celkově vůči nim projevovali méně soucitu. V další studii psychologové z univerzity v New Yorku nechali 61 dobrovolníků kráčet po ulicích Manhattanu. Na očích přitom měli chytré brýle Google Glass, které nahrávaly, čemu přesně jejich nositelé během chůze věnovali pozornost. Všem účastníkům bylo řečeno pouze to, že testují novou technologii. Po této procházce měli vypsat dotazník, v němž hodnotili své společenské postavení. Z výsledných nahrávek vědci zjistili, že lidé, kteří sami sebe označili za movitější, si zkrátka nevšímali těch, které považovali za příslušníky nižších tříd. Podobné výsledky přinesla také následná studie, kdy byla použita technologie sledování pohybu očí u skupiny studentů. Těm byly na obrazovce ukázány fotografie pořízené z Google Street View. Bohatší účastníci studie strávili v průměru mnohem méně času pozorováním lidí, než jejich chudší kolegové.

Profesor psychologie z univerzity v Berkeley, Dacher Keltner vysvětluje, že lidé se soustředí na to, čeho si více cení. Materiálně a společensky výše postavení lidé mají možnost zaplatit si za služby, které potřebují a všeobecně se více spoléhají sami na sebe, ostatním lidem tak nevěnují tolik pozornosti. Oproti tomu sociálně hůře situovaní si více cení svých společenských aktiv, tedy lidí ve svém okolí, které mohou například požádat o bezplatné hlídání dětí, dokud se nevrátí z práce a podobně.  Velké rozdíly v příjmech se nakonec projeví v podstatných rozdílech v chování.

Zatímco chudší lidé udržují intenzivní mezilidské vztahy převážně v rámci své sociální vrstvy, bohatší lidé obecně vyjadřují méně pozornosti k druhým, přičemž nejméně jí poskytují těm na dně společenského žebříčku. Tyto skutečnosti přitom nejsou pouze vysvětlením, proč Vás například nezdraví soused, ale mohou mít také závažné sociálně-politické důsledky. Lépe situované politické elity mohou z nedostatku empatie snadno prosazovat sociálně nešetrná opatření jako zvyšování daní, snižování podpory v nezaměstnanosti atd. Kromě toho dochází ke vzniku jakýchsi sociálních bublin, kdy se bohatí lidé stěhují do chráněných čtvrtí či na okraje měst, kde se s těmi méně šťastnými vůbec nemusí setkat. Poté, bez potřebné konfrontace, je o to jednodušší ostatní sociální skupiny postavit do nepříznivého světla. Naproti tomu úzký osobní kontakt může pomoci překonat řadu předsudků napříč společenským spektrem.

Od konce 70. let na Západě prudce roste příjmová nerovnost obyvatelstva, která do zemí Východního bloku dorazila teprve s pádem železné opony. Nyní, na konci druhého desetiletí podle odborníků dosahuje nejvyšších hodnot za celé století. Zatímco nerovnoměrné rozložení majetku ve společnosti je dnes předmětem debat především ekonomů, jeho řešení bude možná spočívat ve zcela jiné oblasti, v nerovnoměrném rozložení solidarity a empatie.

Zdroj:nytimes, qz, redakce
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Ilustrativní obrázek

Tematické analýzy 06.03.2020

Ilustrativní obrázek

Mezi specialisty ve vědě a technice je pouze čtvrtina žen

Ilustrativní obrázek

V Česku se rekordně investovalo do výzkumu a vývoje

Ilustrativní obrázek

Jak se ladila chytrá stélka do bot Miomove

Ilustrativní obrázek

Exact Sciences kupuje firmu Genomic Health za 2,8 miliardy USD

Ilustrativní obrázek

Kde se již prosadila umělá inteligence?



Čti více
Ilustrativní obrázek

Lepší než nákup zlata? Těžaři jsou lákavou investicí

Ilustrativní obrázek

Komentář BHS k vysokému zájmu o zlato

Ilustrativní obrázek

Německo na kladné nule

Ilustrativní obrázek

Dividendy zpříjemňují investování. Kdy si na ně dát ale pozor?

Ilustrativní obrázek

Pražská burza otevřela na nule

Ilustrativní obrázek

Akciové trhy - denní zpráva 3.7.2020

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.