Meziroční růst tak výrazně zpomalil a přiblížil se k nule. Hlavními faktory stojícími za poklesem tržeb jsou nástup druhé vlny pandemie a vedle toho nižší nákupy potravin. I ty mohly ale souviset s pandemickou vlnou, když lidé jednak mohli dobrovolně omezit chození do obchodů a z důvodu vyšší nejistoty také zvýšit svůj sklon k úsporám. Hlavní dopad restriktivních opatření bude ale až ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku (říjen a listopad).
Data v tomto textu jsou očištěná jak o vliv rozdílného počtu pracovních dní, tak i o sezónnost. Září 2020 mělo oproti září 2019 stejný počet pracovních dní, a proto je neočištěný meziroční růst také 0,4 %. Meziroční růst očištěný o vliv kalendáře a neočištěný o sezónnost je dle dat ČSÚ nicméně jen 0,0 %, což je pro nás trochu překvapivé (pravděpodobně je v datech nějaká expertní úprava).
Odvětví maloobchodu: Data za září jsou pandemickou vlnou ovlivněna zatím jen relativně mírně. Výrazněji klesly nákupy potravin, což mohlo být ovlivněno dvěma výše popsanými důvody (omezení chození do obchodů a vyšší sklon spořit). Meziměsíčně klesly ale i nákupy nepotravinářského zboží. Naopak podobně jako během první vlny rostou prodeje přes internet, které se meziměsíčně zvýšily o 1 % (meziročně stagnují na 19 %).
Prognóza ČS: V říjnu a listopadu pravděpodobně dojde ke značnému propadu maloobchodních tržeb, což bude ovlivněno restriktivními opatřeními. Nákupy přes internet si sice opět zvýší, celkově budou propad ale jen tlumit. Vliv totiž začne mít i situace na trhu práce (pokles reálných mezd a rostoucí nezaměstnanost) a vyšší nejistota pro příští měsíce, která dále zvýší sklon k úsporám (domácnosti odloží část svých nákupů do budoucna). V příštím roce se tržby oživí, výrazněji až s ústupem pandemie koronaviru a pevnějším ekonomickým oživením v Evropě. V tomto ohledu tak vidíme rizika především pro první čtvrtletí, kdy případné zhoršení epidemiologické situace může opět vést k omezení maloobchodu a služeb a negativně tak ovlivnit vývoj v prvních měsících příštího roku.
Rizika: Jak už bylo napsáno výše, rizika vidíme především pro první čtvrtletí 2021, kdy se nedá vyloučit ani situace, kdy by se restriktivní opatření střídavě zaváděla a rušila podle epidemiologického vývoje. To se nicméně může týkat i druhého čtvrtletí. Navíc čím déle bude ekonomiku ovlivňovat pandemie, tím více se situace propíše na trhu práce, což se následně v maloobchodě negativně odrazí.
Vývoj v zahraničí: V tuto chvíli nejsou ještě čísla za září k dispozici (eurozóna ale vyjde již dnes). Celkově čekáme, že výraznější zhoršení dat v eurozóně přijde až v říjnových číslech a bude pokračovat ještě minimálně v listopadu. Navíc podobně jako v ČR jsou významná rizika pro první měsíce příštího roku. V příštím roce by nicméně mělo již dojít k slušnému oživení maloobchodních tržeb, které by v případě ústupu pandemie bylo pravděpodobně rychlejší, než k jakému došlo letos v létě.
