Střevní mikroflóra neboli mikrobiom je tvořen několika sty druhy různých mikroorganismů od bakterií, přes houby až po prvoky. Její stav má přímou souvislost s celkovým fyzickým i duševním zdravím člověka. Jak vysvětluje Nils Gilman z Berggruen Institute, poškození či nedostatečné rozvinutí střevní mikroflóry je pravděpodobně příčinou stále častějších alergických onemocnění, rakoviny, obezity a další zdravotních potíží populace ve vyspělých státech.
Střevní mikroorganismy jsou dnes podle něj doslova bombardovány celou řadou antibiotik, které konzumujeme nejenom jako součást léčby, ale také v rámci potravy, kdy jsou běžně obsažena v mase hospodářských zvířat. Značná část takto přijímaných antibiotik je přitom často zbytečná, podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v USA je až 30 % antibiotik předepisováno v nevhodných případech.
Kromě přímého poškození mikrobiomu se navíc stále častěji setkáváme s jeho nedostatečným rozvinutím. Dospělí a především děti se méně a méně pohybují v prostředí, kde by přišli do kontaktu s potřebnými bakteriemi. Jedním ze způsobů, jakým dochází k rozvinutí střevní mikroflóry, je především porod přirozenou cestou, kdy se na tělo dítěte přenesou z těla matky vaginální bakterie. Vzhledem k rostoucí četnosti císařských řezů ovšem roste i počet jedinců s nedostatečně rozvinutým mikrobiomem.
Také naše stravovací návyky jsou jedním z pravděpodobných příčin krize. Dáváme přednost předem zpracovaným potravinám, které jsou chudé na ten správný druh bakterií, naopak výrazně klesá konzumace nakládaných a jinak konzervovaných potravin, které rozvoj střevní mikroflóry podporují.
zdroj: Kurzgesagt – In a Nutshell
