Aktivně nakupujte a prodávejte. Finanční ztrátu berte jako “školné”, chybami se člověk učí a za dobrou školu se platí”, říká slavný český ekonom

09:45 | Mar Ve | Diskuze

Investujeme s českou ikonou behaviorálních financí, rozhovor s Markem Jochcem. „Učím studenty obchodování FOREXu v předmětu mezinárodní finance, abych je trochu zavedl do reality. Studenti za mnou později přicházejí a říkají, že se na tom dá perfektně vydělávat..."

Ilustrativní obrázek
Foto: Marek Jochec

Dobrý den, nejprve bych Vás rád poprosil o krátké představení. Jak probíhala Vaše akademická dráha a čemu se v současností věnujete v rámci výzkumu?

Před příchodem na Nazarbayev University (Kazachstán), kde jsem docentem a garantem  magisterského programu finance jsem působil také na ISTCE Business School v Portugalsku a University of Otago na Novém Zélandu. Mám MBA titul z financí z Whartonu (USA) a své PhD jsem dělal na University of Illinois v Urbana-Champaign. V rámci výzkumu se věnuji behaviorálním financím a podnikání.

 

Jste zmíněn v učebnici Financial Modeling jako jeden z kontributorů práce na téma „Patriotic Name Bias and Stock Returns“, kterou mj. citoval Robert Shiller ve své přednášce při přijímání Nobelovy ceny. Přikládáte tomuto úspěchu nějakou váhu?

Samozřejmě, přikládám tomu velkou váhu. Myslím si, že je vždy dobré, když vás cituje nějaký slavný člověk v oboru. Jednak to znamená, že to lidé čtou a navíc někdo, kdo je kapacitou v oboru, to považuje za dostatečně důležité, aby se o tom zmínil. On (Shiller) shrnul 40 let své práce v oboru a citoval asi 50 prací, což je zhruba jedna práce za rok, takže to, že jsme se tam dostali my, nás samozřejmě velice těší.

 

Naše čtenáře určitě zajímá, jakým způsobem spravujete své vlastní investiční portfolio. Mohl byste popsat svůj přístup k investování?

Obecně bych nejprve řekl, že to záleží vždy od člověka, v jaké je situaci, kolik má peněz k investování a jaké má cíle. Sám sebe považuji za typického malého investora, což znamená, že nejsem bohatý člověk, ale mám nějaké volné prostředky a ty se snažím ukládat tak, abych na nich ve výsledku vydělal, při zachování přiměřené míry rizika. Žiju již 20 let v zahraničí, není jasné, jak to budu mít v budoucnu, zdali zůstanu v zahraničí, nebo se vrátím do Česka, takže se snažím nevsázet vše na jednu kartu a mít investice rozložené. Nejde však pouze o mé investice, ale celkově jmění. Jedná se také o nemovitosti apod. Snažím se být diverzifikován co se týče tříd aktiv, mám finanční aktiva, ale také nemovitosti. Dále jsem diverzifikován, co se týče měny, mám aktiva jak v korunách, tak v eurech a dolarech. Za třetí se snažím diverzifikovat míru rizika, mám nějakou rezervu na běžném účtu, kdyby bylo najednou něco potřeba, např., tím že žijeme v zahraničí, nějaká lékařská péče, za kterou by bylo potřeba zaplatit atd., proto je potřeba mít nějaké prostředky, které je možné rychle likvidovat. Dále mám nějaká aktiva také v termínovaných vkladech a část svých aktiv držím také v akciích,  konkrétně S&P 500, tedy klasické pasivní portfolio přes Vanguard 500.

 

Zaměříme-li se pouze na finanční aktiva, tak tedy držíte pouze pasivní ETFs rozvinutých trhů? 

Mám přibližně 5 % v konkrétních akciích, což vzniklo na základě víceméně náhody, kdy mi nějaký kamarád řekl, že něco je zajímavé, nebo jednou jsem se snažil investovat do zbankrotovaných firem, u kterých jsem očekával růst. Pár jednotlivých titulů tedy mám, nedá se však říct, že bych byl aktivní investor.

 

Je podle vás pasivní investování jedinou správnou cestou k dlouhodobému investování pro drobné investory? Např. Steven Bregman, spoluzakladatel investiční skupiny Horizon Kinetics tvrdí, že pasivní investování vytvořilo největší bublinu v historii. Kritici pasivního investování této strategii vyčítají hlavně to, že peníze do jednotlivých titulů zastoupených v jistém benchmarku míří proporčně, tedy bez ohledu na fundamenty nebo ukazatele technické analýzy. Z jejich pohledu tedy peníze přitékající do pasivních fondů ženou vzhůru všechny tituly bez ohledu na jejich potenciál.

To máte pravdu. Pokud by většina investorů byla pasivních, tak by vznikl ten problém, jak říkáte, že by do toho nikdo neviděl a každý jen dával peníze. Ceny by neodpovídaly fundamentálním parametrům. Pokud vím, tak pasivního investování je stále celkově méně, navzdory velkému růstu. Řekl bych, že se jedná o problém tzv. free-rider, tedy černý pasažér, že jsem neplatil za lístek. To znamená, že pasivní investoři využívají toho, že aktivní investoři obchodují a díky nim se stanoví cena. Pasivní investor tak vlastně ušetří na nákladech na stanovení ceny a zároveň čerpá výhody toho, že to aktivní obchodování existuje. Takže souhlasím, že bez aktivního obchodování by pasivní obchodování nedávalo smysl. Moc jsem se nad tím však nezamýšlel, jelikož z praktického hlediska mi stačí, že pasivní fondy existují a zatím mi poměrně fungují. Index teď trochu poklesl, ale v podstatě je stále na vyšší úrovni, než když jsme do něj zainvestoval. Důvodem proč jsem vlastně skončil v indexu je, že jsem zrovna měl volné prostředky, když přišla krize v roce 2008 a index hodně klesl. Podařilo se mi do něj nastoupit na celkem nízké úrovni, myslím někde kolem 800 bodů. Odráží to konkrétní situaci, někdo jiný zase mohl provést jinou výhodnou investici a udělat to jinak.

 

Takže např. v současné situaci, kdy jsou indexy na historických maximech, pokud pominu aktuální drobnou korekci, byste stále doporučil pasivní investici?

To je dobrá otázka, kterou teď sám řeším, jelikož se mě tu lidé ptají jak investovat a hledají radu. Shrnul bych to tak, že pokud opravdu věříte pasivnímu investování, tak si nemyslím, že je správné čekat, až index výrazně klesne. Nevíme, jestli klesne, přestože na grafu např. S&P 500 za posledních 20 let samozřejmě vidíme ty poklesy a je rozumné očekávat, že nějaká krize zase přijde, ale kdy přijde a jak bude velká je sporné. Jestli se index propadne o 10 %, 20 % nebo 50 %, to nikdo neví. Mohlo by se také stát, že budete jen čekat a čekat a index dál poroste. Záleží na tom, jestli si myslíte, že index roste kvůli nějakým spekulativním behaviorálním důvodům, a nebo že roste kvůli fundamentálním důvodům, protože svět spěje do nové technologické éry, kdy budeme mít elektrická auta, solární energii atd. Je možné, že ten index jen správně odráží fundamenty a je důvod se domnívat, že americké korporace, pokud se bavíme o S&P 500, budou nadále úspěšné a budou těžit z revoluce v produktivitě, nebo můžeme investovat do celosvětového indexu, pokud očekáváme, že se bude nadále celý svět rozvíjet. Odpověď nemám. Instinktivně tak nějak tuším, že člověk by měl počkat, až to klesne, ale když jsem o tom mluvil např. s mým spoluautorem (Evangelos Benos), tak ten tvrdí, že není logické čekat a člověk by měl investovat hned. Jedna možnost jak investovat je neinvestovat najednou celou sumu, ale vcházet na trh postupně, např. po půl roce vždy 20 %, čímž se investice rozdělí na dva a půl roku. Na druhou stranu, když jsme se svým spoluautorem probírali, na kolik je to racionální, tak z teoretického hlediska je to jedno a nezáleží, jestli investujete najednou či investici rozložíte. Teoreticky je dlouhodobý výnos amerického akciového trhu 8 – 10 %, v posledních 20 letech je to méně, spíš 7 % a pokud máte dlouhodobý horizont, tak se snažíte nastoupit co nejdřív a pokud nastoupíte o rok později, tak těch 7 % ztrácíte. Samozřejmě když se podíváte na ty, kteří nastoupili ve špičce v roce 2007 – 2008, tak jejich výnos byl mnohem nižší, avšak stále pozitivní. Přestože přišli během krize třeba o 50 %, za rok za dva byli zpátky a teď jsou již zpět na nějakém průměrném výnosu 4 – 5 %, což je pořád víc, než výnos obligací, který je v dnešní době skoro na nule.

 

Co si myslíte o Smart Beta strategiích, které zohledňují faktory jako hodnotu, velikost, momentum, kvalitu či volatilitu akcií? Abnormální výnosy spojené s těmito faktory byly empiricky prokázány.

Vzpomínám si na ty studie Shleifer&Vishny nebo Fama&French, kteří přišli s vícefaktorovým modelem a empiricky to fungovalo. Abych pravdu řekl, tak nyní se ze své pozice garanta věnuji více managementu a již tolik nesleduji poslední vývoj v této oblasti. Mám pocit, že jsem četl, že některé z těchto strategií po jejich popsání a rozšíření mezi obchodníky přestaly fungovat, jako např. momentum, jež zmizelo po popsání dvojicí Jegadeesh&Titman, takže možná už to tak dobře nefunguje. Nejsem na to takový odborník, abych mohl zmínit nějaký aktuální výzkum, který to hodnotí. Myslím si, že hlavně je důležité investovat. V Česku lidé v porovnání s jinými zeměmi jako USA, ale i s asijskými zeměmi, stále investují poměrně málo do finančních aktiv. Myslím, že je vcelku jedno, zdali je to nějaký index, nebo aktivně spravovaný fond, jež se zaměřuje na růstovou či hodnotovou strategii. Každá investice do akcií dá v průměru nějaký výnos a pokud bude člověk dostatečně diverzifikován a neinvestuje do jediné firmy, kde riskuje ztrátu všeho při jejím bankrotu, ale alespoň třeba do 10 firem, tak se jedná již o dostatečnou diverzifikaci, aby měl člověk dlouhodobě nějaký výnos. V ČR moc nežiju, jezdím tam sice na dovolenou, ale nečtu např. denní tisk. Přesto mám pocit, že by tam lidé mohli investovat více a kultura investování by mohla být na vyšší úrovni a v průměru bychom na tom vydělali.

 

Říkáte tedy, že hlavní je především investovat, alespoň s nějakou minimální mírou diverzifikace, a pak už není tak důležité kam vlastně?

Když jsem dělal výzkum a zkoumal úspěšnost manažerů fondů, tak jsem zjistil, že je to trochu loterie. Vždy se najdou úspěšní manažeři, kteří realizovali pozitivní výnos, vždy bude nějaký winner. Pokud se podíváme na tisíc fondů a tisíc manažerů, tak samozřejmě někdo z nich musel vyhrát a někdo prohrát. Když se však potom podíváme na perzistenci těchto výsledků, tak už je ten obrázek jiný. Není žádný statisticky významný trend, který by říkal, že se vítězové budou i nadále držet mezi vítězi. Taková tendence neexistuje. Můžou se samozřejmě najít fondy, které vítězí po nějaké delší období, ale pak je to zase otázka názoru. Pokud věříte, že jsou trhy efektivní, tak je to otázka štěstí a pokud si myslíte, že trhy efektivní nejsou, tak je to možná otázka přístupu k informacím. Myslím si, že akademická obec se mnou bude souhlasit, že nějaký recept na úspěch neexistuje.

 

Nyní trochu víc k technické analýze. Mnoho obchodníku se snaží překonávat trh pomocí strategií založených na technické analýze. Vy technické analýze nevěříte. Proč?

Víceméně jde o snahu uhádnout budoucnost na základě minulosti. To může někdy fungovat, ale otázka je, zdali to funguje statisticky konzistentně. To že najdu nějakou head and shoulders (cenová formace hlava a ramena, pozn. red.), nějaký pattern a z toho usoudím, že to tedy bude určitým předvídatelným způsobem pokračovat, tak tam je jeden statistický moment. Studentům to někdy vysvětluji tak, že to je podobné jako jít do kasína a sázet na červenou a černou na ruletě. Můžu přijít, vybrat si barvu a mám 50% šanci na výhru, pokud pominu to, že kasíno vydělává na nule. Když si to odmyslím, tak mám 50% na to, že vyhraju nebo prohraju. Někdo může čekat, až budou třeba čtyři červené za sebou a pak řekne, že už musí přijít černá a začne na ni sázet, a pokud se nestrefí, tak pokračuje a zdvojuje sázku. Z hlediska pravděpodobnosti je však ta šance stále stejná. Matematicky se dá dokázat, že strategie náhodného sázení, aniž bych se díval, co padlo doteď, mi dá stejný výsledek, při férové ruletě tedy nula, jako kdybych se díval na tu minulost a pak sázel proti. Samozřejmě se může stát, že budu nějakou dobu po troškách vyhrávat, ale je tam takový zajímavý matematický moment, že existuje nekonečně malá pravděpodobnost nekonečně velké prohry (když bude pořád padat červená). Ty dvě nekonečna se spolu eliminují zase na nulu. Je to matematický koncept, který je trochu abstraktní a ne úplně pochopitelný selským rozumem, ale výsledek je ten, že i když se dívám na minulost, tak výsledkem je opět nula (statisticky očekávaná hodnota). Samozřejmě můžete říct, že to je ruleta, kde běhá nějaká kulička a je to náhodné a že akcie nejsou až tak náhodné. Na druhou stranu jsou tu ale zastánci efektivní tržní hypotézy, tedy toho, že veškeré informace o akcii jsou již odraženy v ceně a tudíž budoucí cena závisí pouze na nové informaci, která přijde v budoucnu a nikdo samozřejmě nemá křišťálovou kouli. Technická analýza využívá znalost minulosti k predikci budoucnosti a pokud věříme, že cena se vytváří na základě nové informace, která je náhodná, tak ta závislost tam není.

 

Na druhou stranu teorie efektivních trhů již byla mnohokrát vyvrácena.

Ano, souhlasím, že byla vyvrácena, ale také byla mnohokrát potvrzena, i když ne ve své silné formě, kdy by všichni měli všechny informace, tak to samozřejmě není. Ve své slabší formě však byla často i potvrzena. Abych to shrnul, pokud někdo chce používat technickou analýzu, ať ji používá. Věřím tomu, že existují lidé, kteří na technické analýze a jejím obchodování zbohatli, o tom není pochyb. Otázka je, zda se jedná o štěstí, nebo opravdu dokáží předvídat trh. Já si myslím, že je to spíš otázka štěstí. Stejně tak bych mohl najít lidi, kteří na technické analýze prodělali, o těch se však většinou nedozvíme a vidíme jen ty vítěze. Možná, že se na to dívám příliš akademicky, ale beru to trochu jako kdyby mi někdo řekl: „Já jsem včera vyhrál Sportku“, samozřejmě je možné vyhrát Sportku, každá loterie vyřadí třeba 25 % na ceny, tak někdo je dostat musí. Někdo řekne: „Já jsem vyhrál Sportku dvakrát po sobě“, no vynikající, obrovské štěstí, ale nikdy bych se ho nezeptal, jak mám teda hrát na základě jeho zkušeností, protože vím, že nemá recept. Nikdo nemá recept jak vyhrát Sportku a v podstatě nemá nikdo ani recept jak být úspěšný v akciích. Možná lidé jako Warren Buffet, tam je to však trochu něco jiného, nejedná se o investování pasivní, nýbrž o investování s cílem získat kontrolu nad podnikem. Je možné, že jsou mezi námi mimořádně úspěšní manažeři, kteří ví, jak ten podnik restrukturalizovat a napravit na lepší cestu a zvednout jeho cenu. Pokud tedy mluvíme na úrovni manažerů, kteří rozumí svým odvětvím a kteří říkají např.: „Tady ten podnik zbytečně utrácí a ztrácí peníze, je třeba to dělat jinak“, já věřím, že takoví lidé jsou. Tam tu hodnotu je možné takto vytvořit. Ovšem jako investor, který má informace pouze z venku, nemám tu kontrolní moc nad podnikem, tak si myslím, že je to otázka štěstí a každému doporučuji být hlavně diverzifikován.

 

Myslíte, že nemůže pak technická analýza sloužit alespoň k vhodnému načasování vstupů a výstupů z investice, pokud se již o investici samotné rozhodnu na základě fundamentů?

Jsme zpět u časování, kdy vstoupit do trhu a kdy z něj vystoupit. Řeknu to tak, kdyby to fungovalo, tak bychom byli všichni bohatí, protože bychom postupně našli ty lidi, kteří to dělají dobře, všichni bychom s nimi investovali. Technická analýza se hojně používá např. ve FOREXu, což je typický příklad zero-sum game (hra s nulovým součtem, pozn. red.), to je ta férová ruleta, kde očekávaný zisk je nula. Ve FOREXu musí být pro každého, kdo něco koupil také někdo, kdo tu valutu prodal. Neznám žádnou studii, která by jasně ukázala, že metody technické analýzy fungují. Ony třeba budou fungovat v 99 % případů, kdy mi dají malý zisk, pak ale přijde  1 %, kdy mi dají velkou ztrátu, která kompenzuje ty malé zisky. To je můj názor. Nechci od toho lidi odrazovat, ale já technickou analýzu nepoužívám částečně protože nejsem aktivní investor a navíc je to také otázka času, jelikož nechci vynakládat příliš mnoho času na správu svého portfolia. Jedná se o jeden z důvodů, proč jsem pasivní investor, chci čas trávit jinými věcmi.

 

Možná o těch úspěšných metodách pouze nevíme, jelikož je úspěšní obchodníci nezveřejňují, stejně jako úspěšní manažeři hedge fondů nezveřejňují své strategie.

Konkrétně je nezveřejňují, ale když jsem měl např. k dispozici databázi s výsledky hedge fondů, tak si vzpomínám, že tam také nebyl k vidění žádný recept na úspěch. Jsou samozřejmě velké firmy v oblasti private equity, které vydělávají, z mého pohledu se však jedná o fair return. Tyto firmy jsou diverzifikované, mají hodně projektů, některé nevyjdou a peníze ztratí, jiné vyjdou, tam zase vydělají hodně. Private equity většinou vydělávají ne v procentech, ale v desítkách až stovkách procent a celkově jsou pak úspěšné. Řekl bych, že jsou férově odměňovány za své riziko, jelikož berou více rizika, než průměrný účastník trhu. Neřekl bych však zase, že tam jsou nějací kouzelníci, kteří jsou schopni vždy vyhrát. Je to vždy otázka názoru. Já moc na nějaké tajné strategie nevěřím. Většinou když člověk vyhrává, tak je na koni, chlubí se tím, bude všem říkat jaký má super recept, potom však jednou prohraje a ztratí peníze a nikdy víc už o něm neuslyšíme. Tou dobou budou už zase existovat noví vítězové a budeme se dívat na ně a budeme mít pocit, že pořád někdo vyhrává. Je to otázka. Možná, že existuje nějaká tajná skupina, co nás všechny vodí za nos a obírá nás o peníze, ale já si myslím, že spíš ne, že je to férový trh, kde se nedá zvítězit v průměru víc, než kolik ten trh průměrně vynáší.

 

K výše zmíněnému FOREXu. Proč si myslíte, že je obchodování FOREXu a CFDs v současnosti mezi lidmi tak populární? Je to kvůli marketingové masáži a vidinám rychlých a snadných zisků? 

Částečně to bude kvůli tomu, ale hlavní příčinou je podle mě velká páka, kdy můžete s jedním dolarem otevřít obchod na 50 nebo 100 dolarů. Stačí vám málo peněz, abyste otevřeli velkou spekulativní pozici. Můžete tam samozřejmě dát nějaký stop-loss příkaz a omezit možnou ztrátu a po malých kouscích vydělávat. Učím studenty obchodování FOREXu v předmětu mezinárodní finance, abych je trochu zavedl do reality. Studenti za mnou později přicházejí a říkají, že se na tom dá perfektně vydělávat, říkají jak vyhráli někde 100 dolarů, jinde 200 dolarů, 500 dolarů za den, samozřejmě na demo účtech. Já jim na to říkám, že samozřejmě mohou takto po 500 dolarech vydělávat, avšak otevírají obchod na milion dolarů. Buď budou mít nějaké malé výhry a nějaké malé ztráty a v průměru to bude zase nula, nebo budou mít hodně malých výher a jednu velkou ztrátu a v průměru to bude zase nula. No a nebo budeš patřit k těm 50 % šťastlivců, kteří jsou celkově v plusu, protože samozřejmě pro ty, co jsou v mínusu musí být zas někteří, kteří jsou v plusu. Zpět k otázce, proč je to tedy populární? Určitě to bude i ten marketing ze strany brokera, který pouze vydělává na obchodním objemu, sám neriskuje, sám neuzavírá spekulativní pozice, ale pouze zprostředkovává pozice a za to bere peníze. Díky technologiím to je nyní pouze počítač, takže ty náklady jsou minimální. Broker je schopen obsloužit tisíce až miliony klientů a když na každém vydělá dolar denně, tak mu to úplně stačí. Bude se tak určitě snažit přesvědčit lidi, ať obchodují. Lidi tak samozřejmě budou masírováni do toho, ať se účastní. Důležitý stimulační prvek u CFDs a FOREXu je ta páka, díky které můžu otevřít velký obchod.

 

Myslíte, že nelze nalézt vhodnou strategii ani s pomocí backtestingu? Jedná se dle vás pouze o projekci historie, nebo může sloužit také jako spolehlivý ukazatel do budoucna?

V rámci zmíněného předmětu mezinárodní finance FOREX obchodujeme a backtesting při tom samozřejmě také využíváme. Zkoušíme různé strategie a jak by fungovaly na datech z minulosti. Dělám to proto, že se tím studenti učí vnímat trh. Učí se vnímat volatilitu. Přijdou na to, že nechali něco otevřeného přes noc a ráno jsou několik tisíc dolarů v mínusu. To jsou podle mě cenné zkušenosti, aby si uvědomili, že trh je velký organismus, proti kterému spekulovat je docela odvážná věc a někdy to nemusí vyjít. Z hlediska mých studentů se jim snažím ukázat to riziko (volatilitu) a diskutovat s nimi o tom, jak to riziko omezit či úplně eliminovat, např. pomocí derivátů jako forwards, futures či natural hedgingu. To už je ale jiná kapitola, kdy se na to díváme z pohledu firemních financí, kdy firmy čelí rizikům směnného kurzu a snaží se ho nějak kontrolovat.  

 

Díky možnostem spojeným s rozvojem výpočetní techniky především v poslední dekádě přešla velká část obchodování pod kontrolu algoritmů. S tímto rozvojem jdou ruku v ruce také možná rizika způsobená chybami v algoritmech, jež mohou způsobit neopodstatněné tržní pohyby jako „flash crash“. Myslíte, že se jedná a přirozený a správný vývoj, nebo by se algoritmické a high-frequency obchodování mělo do budoucna spíše omezit?

Já jsem typický akademik, takže vám neřeknu přímo ani ano ani ne. Jsem ekonomický liberál, proto jsem spíše proti omezování. Měli jsme o tom diskuzi s mým spoluautorem, který pracuje v Bank of England (anglická centrální banka, pozn. red.), který dělal výzkum přímo na algoritmické rozhodování, kde ukazoval, jak milisekundy hrají roli na příkladu spojení mezi New Yorkem a Londýnem, kde jsou tři kabely a když je jeden z nich o miliontinu sekundy rychlejší, tak už to hraje roli. Sám navrhuje, že by se high-frequency trading měl spíše regulovat, protože jinak může docházet k tomu, že S&P 500 bude jednu sekundu 3000 bodů a druhou sekundu 1000 bodů a všechny ty objemy budou pouze lítat někde v počítačích. Počítače budou všechny jen prodávat, o vteřinu později zase nakupovat a bude chaos. Myslím si, že má nejspíš pravdu a mělo by se to omezit. Na druhou stranu ten liberální ekonom ve mně mi říká opatrně s omezováním, možná si s tím ten trh poradí sám.

 

Měli by i drobní obchodníci a investoři automatizovat své tržní rozhodování, aby se vyhnuli emocionálním vlivům?

Četl jsem různé rady o investování, kde autoři tvrdí, že bychom měli mít určitou filozofii, určitý plán, kterého bychom se měli držet, nepanikařit, neuzavírat pozice dřív, než jsme si řekli, bez ohledu na jejich ziskovost. Z behaviorálních financí je známý tzv. disposition effect, který říká, že investoři mají tendenci uzavírat ziskové obchody rychleji, než ty neziskové. Když vidí zisk, tak se ho snaží realizovat a nečekají na možná ještě větší zisk v budoucnu a naopak když vidí ztrátu, tak si říkají, že se to ještě otočí a počkají. Právě pracuji na výzkumu, který ukazuje, že ty ztrátové obchody jsou mnohem delší. Používám data z obchodování mých studentů na demo účtech, kde se nejedná o reálné peníze a přesto jsou všechny ztrátové obchody zhruba dvakrát delší, než ty ziskové. To je potvrzení zmíněného disposition effect. Asi bychom tedy nějaký plán měli mít, abychom zachovali klid. Někdo vtipně řekl, že investování je o tom, jestli chceme dobře spát, nebo dobře jíst. Dobře spát a dobře jíst dohromady nejde. Buď budu investovat konzervativně a s malým rizikem a pak budu dobře spát, můj výnos však nebude příliš velký. Nebo budu mít velký výnos, budu dobře jíst, ale pak nebudu klidně spát. Studentům to často takto říkávám.

Pokud se člověk již rozhodl pro aktivní obchodování, určitá automatizace tak nejspíš smysl má (například použití limit orders nebo stop loss). Pokud nic jiného, tak je to určitý diverzifikační efekt, který způsobí, že ten můj algoritmus je objektivní, možná objektivnější, než moje emoce a nějakým způsobem mi v průměru pomůže. Ovšem zase z mého pohledu pasivního investora si myslím, že nejlehčí je se zainvestovat, rozhodit si to mezi různá finanční aktiva, měny, atd. a nechat to zrát, popřípadě, když mám volné prostředky, tak tam občas nebo i pravidelně něco přihodit, a potom se z toho ve zralejším věku těšit.

 

Ovšem i jako pasivní investor musíte někdy například rebalancovat své portfolio.

Měl bych, i když se přiznám, že nejsem nejvzornější investor. Částečně to také dělám pod vlivem různých emocí či situací. Nesnažím se však nějak úplně perfektně stále optimalizovat, jsou taky jiné stránky života, než pořád jen myslet na vaše aktiva a peníze. Snažím se mít balancovaný přístup, kdy si řeknu fajn, možná není moje portfolio úplně optimální, možná vydělávám o procento méně, než bych mohl, ale nějak moc mě to nebolí. Stále se vracím k pasivnímu investování, protože tak to dělám já. Mám tu ovšem kolegu profesora, který obchoduje aktivně a je také spokojený. Nemůžu říct, že já mám pravdu a on se mýlí.

 

Vracíme se tak k tomu, že v investování opravdu neexistuje žádná univerzálně správná cesta, ale každý si musí najít vhodný přístup vzhledem k vlastním potřebám a očekáváním. Měl byste přesto na závěr nějakou zlatou investiční radu pro všechny?

Zlatou radu nemám, kdybych ji měl, sám bych ji dobře zpeněžil a nemusel bych dále pracovat. Lidé za mnou chodí pro investiční rady a já jim říkám, podívejte se na doktory, v průměru marodí stejně jako my. Tak je to i s finančními odborníky. Studentům říkám, staňte se investory! Warren Buffett poprvé koupil akcie v 11 letech, za peníze vydělané doručováním novin (údajně tři akcie koupil pro sebe a tři pro svoji sestru, byl to dobrý bratr!). Vydělte peníze, které nezbytně nutně nepotřebujete a které si můžete dovolit ztratit (místo drahého auta nebo luxusní dovolené) a podívejte se kolem sebe, kde je možné je vložit. Aktivně nakupujte a prodávejte (pasivním investorem se můžete stát později), tím se finančně vzděláváte. Finanční ztrátu berte jako “školné”, chybami se člověk učí a za dobrou školu se platí. V procesu se seznámíte s trhy, začnete rozumět ekonomii, finanční matematice, touha po zisku vás bude nutit se dále zdokonalovat. Být investorem znamená pořád se něco nového dozvídat, snažit se svět lépe chápat, vzdělávat se. A to je dobré samo o sobě, bez ohledu na finanční výsledek. Finanční výsledek se také dostaví, v průměru aktiva rostou v ceně, tak jak roste světová populace, produktivita a propojení trhů. Minimálně se ochráníme před inflací a mnozí z nás vydělají víc. V tom Vám a Vašim čtenářům přeji investiční úspěch!

Marek Jochec předtím, než nastoupil na Nazarbayev University, byl profesorem pro obor financí na ISCTE Business School v Portugalsku, hostujícím profesorem na University of Otago na Novém Zélandu a přednášel v oboru financí také na KIMEP University v Kazachstánu. Jochcovou oblastí výzkumu jsou behaviorální finance a podnikatelské aktivity. Jeho studie pod názvem „Patriotic Name Bias and Stock Returns“ (Journal of Financial Markets, 2013) byla citována Robertem Shillerem v rámci jeho přednášky při příležitosti udělení Nobelovy ceny za ekonomii. Jochcův výzkum podnikatelských aktivit se zaměřuje na rozvoj podnikatelského ducha u dětí a na vzdělávání k podnikatelství. Pravidelně se na tato témata vyjadřuje v kazašských médiích, například v Atameken Business Channel. Také figuruje jako recenzent celostátní učebnice podnikatelství pro 10. a 11. stupeň. Marek Jochec je autorem odborných studií na téma mikrostruktury trhu, správy aktiv či iniciativy Novodobé Hedvábné stezky. Je také pravidelným přispěvatelem článků na ekonomická témata v kazašských odborných periodicích jako například Kapital a National Business. Jeho přínos byl uznán také v celosvětově známých učebnicích Financial Modeling Simona Benninga či Principles of Corporate Finance od Brealey-Myerse. Marek Jochec vyučuje v oborech principy financí, mezinárodní finance, finanční modelování, finanční evaluace a podnikatelské projekty. Před zahájením své akademické kariéry působil jako konzultant ve společnosti Roland Berger and Partner v Mnichově a jako stážista v JP Morgan v Londýně. 
Mohlo by vás také zajímat:


Jiří Tuška
Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.


Související články
Lucie Brešová

Kiwi.com: O IPO jsme uvažovali spíše směrem k Londýnu či New Yorku. Vstup Googlu na trh letenek jako hrozbu nevnímáme

Opční stratég: Platfomy na binární opce mívají schovaná "kazítka" obchodů, vykopávají ze systému lidi s výdělkem a až podezřele často krachují

Optaglio: Chystáme vstup na burzu. Přivítá pražská burza nové IPO nebo vyhraje jen Londýn?

Allianz: Kvůli víkendové vichřici se na pojišťovnu obrátilo už 4300 klientů, exkluzivní rozhovor s manažerem firmy

Jan Kaška z Charles Bridge Global Macro Fund: Kryptoměny chápeme jako novodobé zlato plnící funkci uchovatele hodnoty



Čti více
Ilustrativní obrázek

Asijsko-pacifické akcie ztrácely, výjimkou byly akcie v Hongkongu a Shanghai

Ilustrativní obrázek

Americké indexy uzavřely páteční obchodování na záporné nule

Ilustrativní obrázek

V USA v hlavní roli opět Trump; hlavní indexy na kladné nule, Nasdaq mírně v plusu

Ilustrativní obrázek

CETV odhad výsledků: Dlouhodobě silný druhý kvartál potvrdí úspěšný růst z loňského roku

Ilustrativní obrázek

Německý DAX v závěru týdne oslabil takřka o jedno procento

Ilustrativní obrázek

Microsoft výsledky i výhledem potěšil investory, akcie na historických maximech

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.