Akciové trhy během čtvrtečního obchodování globálně rostly, hlavním impulsem je očekávání výraznějších fiskálních výdajů pod taktovou vedení demokratické strany v USA (jež například zahrnují dalších 2 000 USD přímé podpory občanům). Trhy očekávají, že by se podpůrný ekonomický efekt měl přelít do celého světa. Zdá se, že optimismus z vyšší fiskální podpory přebíjí některá rizika spojená s vládou demokratické stany jako je zvýšení korporátních daní, o němž Biden mluvil před volbami. Další stránkou věci je také pochopitelně rostoucí zadlužení, jež je prognózováno, že v USA letos překročí 100% HDP, nejvýše od druhé světové války. Vyšší emise státních dluhopisů také vytváří tlak na růst výnosů státních dluhopisů, což může být pro akciové trhy v případě jejich pokračujícího růstu brzdící faktor. Výnosy amerických 10letých dluhopisů za poslední 3 dny vyrostly o 0,2% k hranici 1,1%, nejvýše od loňského března.
V posledních dnech rostly výrazně i ceny ropy, Brent se se obchoduje kolem 55 USD za barel. Ropě pomáhají očekávání oživujícího ekonomického růstu zvyšujícího poptávku, jakož i nečekaný krok Saúdské Arábie, jež dále snížila těžbu o 1 mil. barelů denně nad rámec dohodnutých kvót v rámci OPEC+, zatímco trh očekával postupné navyšování těžby.
Sentimentu mohla pomoci i informace Pfizeru, že jeho vakcína se zdá funguje i na nové mutace koronaviru, jež se objevily ve VB či JAR. Aktuální epidemiologická situace má nicméně spíše sestupný charakter, Japonsko zavádí lockdown kolem Tokia, k němu se chystá i Švédsko, jež dlouho restriktivní opatření odmítalo a podle zpráv Čína uzavřela 11 milionové město Shijiazhuang pro zabránění šíření zde objevených nových případů nemoci.
Dnes jsou očekávána data z amerického trhu práce, kvůli dopadům druhé vlny koronaviru se za prosinec očekává po delší době růst nezaměstnanosti a sice o 0,1% na 6,8%. Akciové futures v Evropě i USA dnes zatím pokračují v růstu o několik desetin procenta.
Krátké zprávy z ČR:
Vláda rozhodla, že ČR zůstane v nejvyšším stupni epidemického systému se všemi dosavadními restriktivními opatřeními, nejméně do 22. ledna. Premiér Babiš také požádá sněmovnu o prodloužení nouzového stavu, jež měl končit 22. ledna, o dalších 30 dní.
