Agentury práce, legislativní likvidace a státní šikana? Za poslední dva měsíce jich polovina skončila

09:03 | Alena Štika Hechtová | Diskuze

Dalo by se napsat, že na počátku byl asi Rohlík. Tedy kauza letošního jara kolem firmy Rohlík.cz, do které vtrhla cizinecká policie a sbírala trumfy v podobě zadržených – nelegálních zaměstnanců.

Ilustrativní obrázek
Foto: W4T

Zákon opravdu na straně postižené firmy nestál. Místo dohody o dočasném přidělení s legální agenturou práce uzavřel totiž Rohlík.cz Smlouvu o dílo s polskou pseudoagenturou bez licence. A ve skladech pracovali Ukrajinci s polskými pracovními vízy. To je dle zákona o zaměstnanosti, i dlouhodobého postoje Státního úřadu inspekce práce ČR, nelegální zprostředkování zaměstnání. A proto byli Ukrajinci zadrženi a vyhoštěni.

Po této záležitosti se strhla mela a hon i na další pracovní agentury. A v celku rychle přišlo zpřísnění podmínek. Ignorovaly se přitom prý připomínky zainteresovaných.  Problematika ale po kauze Rohlík.cz přitáhla pozornost i laiků.

A jak to vypadá v praxi nyní? Situace je stále poměrně nepřehledná – příznivců i odpůrců změn je celá řada a shodnout se se jim asi hned tak nepodaří. Vezměme tedy celou záležitost obšírněji tak, aby se v situaci mohl orientovat i laik.

Jisté je, že novela zákona (14.7.2017 vyšla ve Sbírce zákonů jako novela Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce, zákon č.206/2017 Sb., v platnost vešla 29.7.2017), dopadla tvrdě na více než dvanáct set českých agentur práce, které mají povolení k dočasnému přidělování zaměstnanců. Nejvíce agenturních zaměstnanců, kterých je v republice zhruba půl milionu, je přitom možné najít v automobilovém průmyslu a ve stavebnictví. První výsledky se již projevují. A dávají spíš za pravdu kritikům novely zákona.

Vánoce za dveřmi - z trhu zmizela v důsledku změny legislativy skoro polovina agentur práce

Asi nejhlasitěji zaznívala kritika od Asociace pracovních agentur, zastupující od roku 2001 zejména malé a střední agentury práce s českými majiteli. Asociace však před dopady drastické novely Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce na agenturní zaměstnávání varovala dlouhodobě – ještě než kauza Rohlík.cz rozčísla hladinu naší mediální a podnikatelské scény. A zdá se, že se její černé předpovědi vyplnily.

Ministerstvo práce, vedené v uplynulém volebním období Michaelou Marksovou-Tominovou (ČSSD); odbory a nadnárodní agentury práce, sdružené v Asociaci poskytovatelů personálních služeb, vedené Jaroslavou Rezlerovou, tlačily na přijetí novely Zákona o zaměstnanosti a Zákoníku práce. A ta vešla v platnost tedy v polovině letošních prázdnin. Netajila se s tím ani takzvaná Důvodová zpráva k zákonům (MPSV), ani ministryně či její úředníci na půdě Poslanecké sněmovny, tím méně zástupci APPS na seminářích a konferencích k agenturnímu zaměstnávání v uplynulém období.

Tato novela zavedla povinnou kauci agenturám práce, bez ohledu na velikost a obrat, ve výši půl milionu korun. Tu bylo nutné zaplatit Generálnímu ředitelství úřadu práce do 29.10.2017. Pokud by tak agentury neučinily, skončilo by jim povolení. Platit musí dokonce i neziskovky, které veškeré peníze na zaměstnávání různě handikapovaných osob dostávají paradoxně jen z grantů. Na půlmilionovou kauci v nich ale přirozeně pamatováno nebylo. Některé budou muset zřejmě proto činnost ukončit.

Dobře na tom nejsou ani nové agentury práce – ty povolení k činnosti bez úhrady kauce ani nedostaly. Současně zdražil i poplatek za nové komplexní povolení. Stát navíc zavedl novou sektorovou daň pro legální agentury práce, bez složení kauce nesmí podnikat. Tyto prostředky si stát ponechá po celou dobu, co agentura práce bude povolení mít. Suma sumárum – náklady se skokově zvýšily.

A co víc – kauce se platí retroaktivně, tedy týká se i stávajících legálních agentur práce s platným tříletým povolením.

Platba vysoké kauce donutila agentury skončit

Aby toho nebylo málo, změny v zákonech nařídily rovněž povinně zaměstnávat, nebo mít ve statutárním orgánu, odpovědného zástupce, na kterého je napsáno povolení. Což znamená další nepředpokládané výdaje ve statisících každý rok. A také zpětně. Dále novela pravidel zakazuje agenturním zaměstnancům změnit agenturu v průběhu 1 kalendářního měsíce u jedné firmy. Zakazuje též firmám přijmout agenturního zaměstnance v průběhu kalendářního měsíce mezi své kmenové pracovníky. Zkomplikovaly se dále už tak komplikované vztahy firma – agentura práce – agenturní zaměstnanec.

„To, co je pro ministryni práce pár jejích měsíčních platů, nebo pro nadnárodní kolosy roční plat uklízečky luxusních kanceláří, to způsobilo během pouhých 3 měsíců zánik 544 agentur práce z původních 1 313. Hovoříme jen o těch agenturách práce, které měly povoleno dočasné přidělování. Ostatních se změny zákonů netýkaly. Zmínění mají v sobě ještě tolik drzosti, aby tvrdili, že se jen má prokázat, která agentura práce je na tom finančně dobře. Opravdu? Prokázat tím, že jí doživotně sebereme půl milionu korun formou pofidérní kauce?“ reagoval rozčíleně na dotaz W4T.cz Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur (APA).

Jde o vyvlastnění majetku a likvidaci legálních firem - zní hlas z agentur

A jak dodal, i proto se Asociace pracovních agentur trvale brání a říká jasné NE takové likvidaci legálních firem. „Asociace říká NE státnímu vyvlastnění majetku bez náhrady. Možná MPSV, odborům a nadnárodním agenturám práce připadá normální, zničit během 3 měsíců půl tisícovce firem podnikání. Sebrat jim tříleté povolení, zrušit jim živnost, udělat z 544 majitelů a stovek jejich zaměstnanců nezaměstnané. Možná MPSV, odborům a nadnárodním agenturám práce připadá normální, likvidovat legální konkurenci účelovými zákony. Možná MPSV, odborům a nadnárodním agenturám práce připadá normální, otevírat ještě více dveře mafiím a obchodníkům s lidmi, kteří nastoupí na místo končících agentur práce. Protože nikdo jiný to neudělá. Kdyby nadnárodní agentury práce měly tu sílu a kvalitní nabídku, dávno by menší a střední agentury práce z trhu vytěsnily. To se nestalo. Pohodlnější je legislativní likvidace jasnou veřejnou podporou. MPSV s odbory jim vyšlo nepokrytě vstříc. Asociace pracovních agentur bude vystupovat všemi prostředky proti konkurenčnímu zneužívání práva v rozporu s legislativou ČR i EU,“ ocitoval Burkovič ve svém vyjádření také slova, která zveřejnil na webu APA.

Poukázal pak na fakt, že zvláště pikantní je likvidace soukromých subjektů ve světle zpráv Národního kontrolního úřadu (NKÚ). Z ní vyplynulo, že Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) mělo v účetnictví za rok 2016 chyby za 8,4 miliardy korun. Podle kontrolorů vedlo ministerstvo v roce 2016 neprůkazné účetnictví a neprovedlo řádnou inventarizaci svých účtů. Navrch letos obralo na kaucích 769 legálních agentur práce o celkem 384 milionů korun. „Holt, co je dovoleno pánovi, není dovoleno kmánovi,“ povzdechl si Burkovič.

Zoufalý nedostatek pracovníků kvůli přísné regulaci?

Trh práce v ČR trpí v posledních dvou letech zoufalým nedostatkem pracovníků. Podle odborníků je to i důsledkem nesmyslně tvrdé regulace zaměstnávání, zejména pak směrem k cizincům ze zemí mimo EU. Firmy, které musí odmítat nové zakázky a jsou v ohrožení i s plněním těch stávajících, pak sahají po řešeních na hraně zákona i za ní. Využívají souběhu legislativy pracovní a legislativy pobytové (rozdílné výklady MPSV a Ministerstva vnitra), jednak své nepostižitelnosti, pokud u nich pracují lidi nelegálně, prostřednictvím různých (pseudo)agentur.

APA přitom opakovaně už sedm let upozorňuje na problém, který nazývá „kradenou prací“. Jak vzniká?

Stále sofistikovanější podvody

Podstata je v tom, že místo agenturního zaměstnávání dle Zákona o zaměstnanosti (ZoZ) s agenturními zaměstnanci s pracovními smlouvami nebo dohodami o pracovní činnosti, uzavírají pseudoagentury bez platného povolení od Generálního ředitelství úřadu práce (GŘ ÚP) Dohody o provedení práce (DPP) bez pojistného s jednotlivci. A s firmami pak Smlouvy o dílo.

Ušetří tak firmám až 52% mzdových nákladů. Podvody jsou čím dál sofistikovanější. Pokud pseudoagentury mají povolení k agenturnímu zaměstnávání, tak jen jako zástěrku. Nepodnikají v souladu s ním. Často nemají podle vyjádření APA s dodávanými pracovníky vůbec žádné pracovní smlouvy. Vydávají agenturní zaměstnávání údajně jen za jakousi dodávku, za smlouvy o dílo nebo organizují ve velkém takzvaný švarcsystém. Státní úřad inspekce práce (SÚIP) pro tento jev používá název: zastřené agenturní zaměstnávání. Z pohledu zákona jsou ale v případě odhalení postihováni pouze nelegální zaměstnanci, výjimečně také ony zmíněné pseudoagentury, které „černé“ zaměstnance firmám dodávají. Odběratelé - firmy, kteří takovou práci objednávají a platí, však postihovány nejsou a ze zákona jim nic nehrozí.

„Tam, kde ale existuje beztrestná poptávka po ‚kradené práci‘, tam bude vždy existovat i nabídka, i když nelegální. Firmám je to jedno, žádný postih jim nehrozí. Primárně potřebují plnit zakázky. Ber kde ber,“ shrnuje nelichotivý stav Burkovič.

Likvidace menších agentur?

Takže už víme, že nepříznivý vývoj spočívá v novele zákona. Ta zahrnuje: Kauci ve výši půl milionu korun, zákaz práce pro více agentur a povinnost zaměstnat odpovědného zástupce. Někteří v této souvislosti mluví o likvidaci zejména malých regionálních agentur, jiní jsou zase ale přesvědčeni, že to vyčistí trh od podvodníků. Oba tábory se evidentně odmítají shodnout.

Logicky nejvíce diskutovanou změnou od samého počátku je nově zavedená povinnost agenturám složit kauci ve výši 500 tisíc korun. „Stávající agentury by měly tuto kauci složit do 3 měsíců od nabytí účinnosti novely. Kauce má být prostředkem k zajištění finanční způsobilosti agentur a především pak k zamezení vzniku účelově založených agentur,“ vysvětlují znění zákona právníci. Kritika je však nemilosrdná.

Zavedení kauce třeba podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka však nejenže nevyřeší problém nelegálních pseudoagentur působících v šedé zóně, ale naopak podstatně znevýhodňuje menší firmy a způsobí jejich zánik.

Potvrzují to i reakce lidí, kteří se obraceli se svými diskuzními příspěvky na web Asociace pracovních agentur. „Bože, co máme dělat?! Vždyť jsme agentura práce z donucení, jako neziskovka provozujeme už roky bohulibou činnost dotovanou státem. Zaměstnávání trestaných osob, bývalých narkomanů, alkoholiků. Všechno na základě grantů a dotací. I od MPSV. Ale v dotaci není na žádnou kauci pamatováno! Díky nastavení výšky dotace ani nemáme jak, tak vysokou částku 500 tisíc kauce akumulovat. A nemůžeme ani skončit, to nejde. Dotace je nepřenosná. Ze smlouvy se státem o jejím poskytnutí nám hrozí, že neplněním činnosti, protože nám neuhrazením kauce zanikne povolení, vznikne postih ve výši 200% již proplacené dotace. Co s tím? Co jsme jim udělaly? To fakt není normální,“ napsal na uvedeném webu jeden z majitelů menší agentury. Popsal tak, co všechno se jemu podobným jedincům komplikuje a nač se při novele zákona zřejmě nemyslelo.

Generální ředitelka významné personální mezinárodní agentury ManpowerGroup a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová však vášně tlumí. „Zaměstnávat velké počty lidí pro jiné firmy znamená pro agenturu obrovskou zodpovědnost. Domnívám se tedy, že takovouto činností by se měly zabývat pouze společnosti s dostatečným finančním zázemím, které poskytnou agenturním zaměstnancům maximální garanci, že nepřijdou o své výplaty. Nebála bych se to připodobnit k bankovnictví, kde jsou rovněž na provozovatele služeb kladeny ze strany státu vysoké nároky na odborné a finanční zázemí,“ uvedla.

U jedné firmy pouze přes jednu agenturu

Jak již bylo uvedeno výše, z mnoha úhlů skloňovaná novela také omezuje práci u několika agentur zároveň. V praxi totiž docházelo (a dochází) k tomu, že zaměstnanec má smlouvu u více agentur práce, které ho přidělují ke stejnému uživateli, tedy firmě. Jeho odměna je v rámci takzvaného zaměstnání malého rozsahu nižší než 2 500 korun. Z této částky se neodvádí zákonné pojištění, a tak může docházet k ochuzování veřejných rozpočtů.

To opět razantně odmítá prezident Asociace pracovních agentur Burkovič s tím, že jde o kriminalizaci doposud běžného chování agenturních zaměstnanců, kteří přecházejí mezi agenturami práce v průběhu měsíce.

„Třeba mladík z Brna, studující v Praze, který si našel brigádu u jednoho obchodního řetězce, a to přes týden v metropoli a o víkendu doma, pokaždé přes jinou agenturu, bude mít už smůlu. Do zákona toto navrhly velké nadnárodní agentury práce a netají se s tím. Tak se totiž potírá konkurence,“ řekl svoji hypotézu Burkovič.

Podle Rezlerové se však mýlí.  Změny by prý zmiňované brigádníky nijak omezovat neměly a naopak by je měly chránit. „Tato regulace je výsledkem chování podvodníků, kteří si zřídili několik agentur a soustavným přesouváním pracovníků mezi jednotlivými s.r.o. se vyhýbají odvodům sociálního a zdravotního pojištění,“ poznamenala.

Nový job - odpovědný zástupce s pracovní smlouvou

Také zde již padla zmínka, že upravený zákon zakotvuje povinnost, aby odpovědný zástupce působící u agentury práce byl u této agentury zaměstnán. Musí se tedy uzavřít s odpovědným zástupcem pracovní poměr, a to v rozsahu nejméně 20 hodin týdně. Vztah mezi odpovědným zástupcem a agenturou práce má být tedy založen pracovní smlouvou a nikoli dohodou, jak bylo dosud běžné.

Samozřejmě i toto může být pro menší agentury komplikací téměř fatální. „Znám řadu malých agentur o pár lidech, kde odpovědného zástupce dělá rodinný příslušník, který tak vypomáhá a má jiné zaměstnání. Může se stát, že jeho zaměstnavatel nebude s jeho dalším úvazkem souhlasit. Navíc to bude znamenat pro malé agentury desítky tisíc korun navíc,“ míní Radovan Burkovič.

Cui bono? Jde o ochranu zaměstnanců nebo zvýhodnění nadnárodních firem?

Z dlouhodobých průzkumů a odhadů vychází, že kromě čtvrt milionu legálně zaměstnaných agenturních zaměstnanců v ČR, se na trhu práce pohybuje minimálně další čtvrt milion nelegálů. SÚIP konstatoval ve své nedávné zprávě o výsledcích kontrolní činnosti, že došlo v posledním období k prudkému nárůstu počtu nelegálních cizinců, dodávaných pseudoagenturami.

Výboru Asociace Pracovních Agentur tak nezbývá, než nyní detailně shromažďovat informace o dopadech likvidačních novel Zákoníku práce a Zákona o zaměstnanosti na členské i nečlenské agentury práce. Tak, jak je trh agentur práce rozmanitý velikostí i způsoby podnikání, jak jsou rozmanité subjekty na něm působící, tak jsou ty dopady velmi různé. Bohužel se naplňují černé scénáře, o kterých zástupci APA přesvědčovali vládu, odbory, poslance i senátory. Opět je potvrzuje „hlas lidu“ který se dá najít na webových stránkách a diskuzi na portálu APA:

. „…od zveřejnění novely ve sbírce se s tím už "pereme". Stále se snažíme o prodej agentury práce, UŽ CHCI MÍT KLID! Zmáhá mě to čím dál víc :-( „

„My jsme nově vzniklá personální agentura, která nedávno zaplatila pojištění proti úpadku ve výši 28 000 Kč a vůbec se nám nelíbí stav, který nastal. Jelikož jsme pod právní ochranou DAS, zjišťovala jsem, jak se můžeme bránit. Jediná možnost je spojení agentur práce a lobbingem přesvědčit o zrušení zákonu, případně docílit zřízení ústavní stížnosti. Opravdu to už nefunguje v tomto státe žádná svoboda podnikání? „

„Budeme rádi za jakékoli info, jak občanskou neposlušností nevyhovět novým diskriminačním omezením pro agentury práce. Obávám se, že placení kauce je pro nás zásadně nepříjemnou povinností. Ač existujeme již více než 12 let a kontroly byly vždy bez negativních stanovisek, tato nová povinnost nás vede až k úvahám, tento typ služeb raději ukončit.“

„Se stejnou nelibostí, jakou zastáváte Vy, jsem přijal informaci o schválení zákona. Nechci jen tak čekat a nečinně sedět, a proto zvažuji bránit se právní cestou (především kvůli alokaci 500 tis. na ÚP). Pokud připravujete nějakou hromadnou žalobu, rád se k ní připojím.“

(viz: http://www.apa.cz/diskuze.htm )

I odbory ale mají výhrady

Nutno dodat, že i když jsou odboráři obviňováni, že mají velký podíl vlivu na tom, do jakého stavu se menší pracovní agentury nyní dostaly, ani oni nad změnami nejásají. „Seznam profesí, do nichž budou moci firmy díky agenturnímu zaměstnávání získat cizince, byl nově upraven. Agentury kvůli novele vládního nařízení, která začne platit dva týdny po vydání ve sbírce zákonů, už nebudou moci podnikům dočasně zajišťovat zahraniční zedníky, instalatéry, tesaře a truhláře ani horníky do hlubinných dolů,“ uvedl šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek. Dodal, že naopak budou moci pracovníky dočasně zajistit do 15 nejžádanějších profesí, v nichž v Česku dlouhodobě chybí pracovníci (např. slévače, kováře, opraváře strojů, potravinářské pracovníky, šičky či řidiče autobusů a nákladních aut).

A v čem tedy připomínky a výtky odborů ve spojení se změnou legislativy spočívají? „Odbory původně například požadovaly, aby agentury mohly zahraniční vysokoškoláky posílat do firem jen na ty pozice, pro které mají vzdělání. Návrh však nepadl na úrodnou půdu. Faktem zůstává i nesouhlas odborů se sílícími tendencemi zvyšovat počty přijatých zahraničních zaměstnanců. Zatímco v roce 2012 přidělily agentury do firem podle údajů úřadů práce 4 292 cizinců, v minulém roce to bylo dočasně už 22 383 pracovníků z ciziny. Zaměstnavatelé chtějí vytvářet pouze zisk a maximalizovat jej. Nikoli ale svou schopností podnikat, nýbrž výhradně tím, že budou šetřit mzdové náklady na zaměstnance,“ řekl na dotaz redakce w4t.cz B. Dufek.

Skryté agenturní zaměstnávání skrze zahraniční agentury odborům prý také není ničím neznámým, nač by ve své praxi nenarazily. Většinou z té negativní stránky – kdy je třeba řešit akutní situace vzniklé pracovně právními vztahy. Třenice totiž logicky vznikají, protože na území Česka přes polské agentury pracují tisíce Ukrajinců s polským vízem. Stávají se tak lehkou a zranitelnou kořistí nejen Inspekce práce (jako například ve firmě Rohlík.cz).

Půl miliardy ztráta?

Každopádně podnikatelé-odpůrci novely zákona z řad personálních agentur si dokonce dali práci a vyčíslili na základě jejich údajů, o kolik peněz připravila kritizovaná novela legální agentury práce. Vycházeli z toho, že dopadne na všech 1 209 českých agentur práce, které mají povolení k dočasnému přidělování. Zbylých 800, které mají ve své činnosti jen zprostředkování, zákon nepostihuje.

Jednoduchým násobením došli k výsledku, že legální agentury práce přijdou natrvalo o 604 500 000,- korun! Ano, více než půl miliardy, jsou-li tyto početní úkony správné.

„Tímto nesmyslným krokem se žádné problémy na trhu práce nevyřeší. Ty problémy jsou dílem vládních pobídek firmám v místech, kde reálná nezaměstnanost neexistuje. Důsledkem jsou tisíce nelegálních zaměstnanců z ciziny, dodávaných mafiány, otrokáři a pseudoagenturami. Tady pomůže jen důsledná a opakovaná kontrola SÚIP, policie, finančních úřadů, ČSSZ a zdravotních pojišťoven. Ti všichni přicházejí o peníze, na nichž bohatnou hlavně různé otrokářské mafie. Nejsou potřeba nové zákony, které pod rouškou řešení nelegálního zaměstnávání ve skutečnosti řeší jen konkurenční boj malých s velkými. A hrají těm velkým do karet,“ říká Radovan Burkovič.

APA se rozhodla nevzdat a bojovat, připravila pro své členy soubor kroků proti zmíněné diskriminační a likvidační legislativě. „Stát se musí konečně přestat chovat vůči legálním agenturám práce jako vyděrač. Už 14 let je to v podstatě prachobyčejný výběrčí výpalného. Omezení jsou v rozporu se směrnicí Evropské komise pro agenturní zaměstnávání i v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Celý tento legislativní lobbistický paskvil podrobně rozebral senátor Tomáš Czernin (zkrácená úprava APA - Stanovisko a námitky APA k předkládané novele. Vše, co je v rozboru napsáno, bohužel platí,“ uzavřel bez servítků prezident Asociace pracovních agentur Burkovič.

 

Nelegální práce a paragrafy

Právnické osobě (firmě) nebo podnikající fyzické osobě (osobě samostatně výdělečně činné), která umožní výkon nelegální práce (tj. zaměstná někoho nelegálně, bez pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, případně zaměstná cizince bez povolení k pobytu nebo bez povolení k zaměstnání nebo v rozporu s povolením k zaměstnání), lze v případě prokázání uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč.

Postih čeká i na osobu, která nelegální práci vykonává, tomu lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

Zákon o zaměstnanosti - § 139, § 140.

 

 

Užitečné odkazy k věci:

Stanovisko a námitky APA k předkládané novele  

Pozměňovací návrh k předkládané novele

V ČR roky řádí stovky falešných zubařů. Téměř každý desátý stomatolog u nás je ze zemí Sovětského svazu a často bez licence

Líbil se vám článek?
+0 / -0
Odeslat článek e-mailem
Diskuze
Vstoupit do diskuze
V diskuzi zatím není žádný komentář. Buďte první, kdo bude komentovat.

Portál W4T.CZ používá cookies s cílem zajistit co možná nejlepší zážitek při návštěvě těchto webových stránek. Dalším užíváním těchto webových stránek vyjadřujete souhlas s umístěním souborů cookies na vašem počítači / zařízení. Více informací naleznete zde.