Rozpočet největší blízkovýchodní monarchie již delší dobu trpí nízkými cenami ropy, jejího hlavního exportního artiklu. Saúdové tak začali výrazně šetřit a dochází i k prodejům jejich zahraničních a domácích aktiv.
Vedle Saúdské Arábie se s nižším ratingem svého veřejného dluhu musí nově smířit i další státy z Blízkého východu Bahrajn a Omán, dále Brazílie či Kazachstán. Zatímco Bahrajn se propadl pod investiční pásmo na BBB-, Omán zaznamenal snížení z BBB+ na BBB-, Kazachstán z BBB na BBB- a konečně v problémech se topící Brazílie spadla v očích Standard & Poor's z BB na BB+. Zdaleka největší senzaci však způsobil právě downgrade úvěrové hodnověrnosti Saúdské Arábie, která díky největším známým zásobám ropy na světě dlouho patřila k finančně nejstabilnějším státům vůbec.
Země se v posledních letech snažila zmírnit svou takřka výhradní ekonomickou závislost na ropě, podle Standard & Poor's však tyto snahy očividně přišly pozdě. Již v říjnu agentura snížila kreditní hodnocení monarchie o jeden stupeň.
Saúdská Arábie jakožto vůdčí síla v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu již déle jak rok udržuje vysokou míru produkce ropy, která má za cíl vyřadit z trhu konkurenci především ze Severní Ameriky. Omezování těžby z roponosných břidlic je však mnohem pozvolnější a konkurenční energetické společnosti mnohem odolnější, než se očekávalo.
Jedním z dalších slabých míst strategie kartelu je také krátká doba s jakou mohou producenti v Severní Americe znovu obnovit svou činnost jakmile se cena ropy vyšplhá byť jen na 50 USD za barel. Saúdská Arábie přesto tvrdošíjně pokračovala ve své politice nadprodukce zatímco tvrdě bránila fixaci rijálu (SAR) na americký dolar (USD). V této snaze spálila jen za minulý rok odhadem asi 115 miliard USD svých devizových rezerv.
V tomto týdnu došlo k prvním reálnějším návrhům dohody o zmrazení produkce ropy mezi Saúdskou Arábií, Ruskem, Katarem a Venezuelou. Úspěch dohody je však stále nejasný vzhledem ke zřejmé neochotě dalších významných producentů se k omezení těžby připojit.
